Změna zákona o účetnictví s účinností od 1.1.2016

Změny zákona po účetnictví s účinností od 1. 1. 2016

Zákon č. 221/2015 Sb.

Účinnost: 1. 1. 2016

Jedná se zejména o změny vyplývající z transpozice směrnice 2013/34/EU s účinností k 1. 1. 2016.

Dalšími dotčenými zákony jsou zákon o daních z příjmů, zákon o rezervách a zákon o auditorech. Transpozice se netýká převzetí nových pojmů používaných ve směrnici například pro účetní závěrku a výroční zprávu (zůstáváme u původních pojmů). Navíc proti směrnici je do zákona zařazena definice účelu účetní závěrky, upravená formulace událostí po rozvahovém dni, znovuzavedení jednoduchého účetnictví a povinnost sestavení výkazu peněžních toků a výkazu o změnách vlastního kapitálu.

1. Kategorizace účetních jednotek  

Subjekty veřejného zájmu (§ 1a) jsou definovány jako banky, pojišťovny, penzijní společnosti a zdravotní pojišťovny, emitentem investičních CP přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu. Do nabytí účinnosti novely byly subjekty veřejného zájmu definovány zákonem o auditorech. Rozdíl je v tom, že zákon o auditorech označoval za subjekt veřejného zájmu také jednotku, jejíž průměrný přepočtený stav zaměstnanců převýšil 4 000.

Kategorizace účetních jednotek (§ 1b)

Účetní jednotky budou rozděleny do 4 skupin podle toho, zda převýší alespoň dvě ze tří kritérií, kterými jsou:

- (1) aktiva celkem

- (2) roční úhrn čistého obratu přepočtený na celé účetní období, pokud je toto kratší než 12 měsíců (celkový obrat dělený skutečným počtem měsíců účetního období, vynásobený 12)

- (3) průměrný počet zaměstnanců během účetního období

                                                            (1)                    (2)                                (3)

Mikro                                       9 mil. včetně                 18 mil. včetně               10 včetně

Malé                                        9 - 100 mil.                   18 - 200 mil. včetně       10 – 50 včetně

Střední                                     100 - 500 mil. včetně     200 - 1 000 mil. včetně 50 – 250 včetně

Velké                                       nad alespoň dvěma kritérii střední jednotky

Mezi velké jednotky patří také subjekty veřejného zájmu a vybrané účetní jednotky.

Způsob zařazení a hodnocení kritérií (§ 1e)

Účetní jednotky se do uvedených kategorií zařadí podle výsledků předcházejícího účetního období (roku 2015). Nové účetní jednotky se zařadí do kategorie podle kritérií, u nichž lze předpokládat jejich dosažení. Pokud ve dvou po sobě následujících rozvahových dnech řádných účetních závěrek účetní jednotka překročí (nebo naopak přestane překračovat) dvě hraniční hodnoty, změní svoji kategorii od následujícího účetního období.

Podobně budou děleny konsolidační skupiny (§ 1c)

Malá                                             100 mil.včetně              200 mil. včetně             50 včetně

Střední                                         100 - 500 mil.včetně      500 - 1 000 mil.včetně   50 – 250 včetně

Velká                                            nad alespoň dvěma kritérii střední skupiny                   

Malá skupina účetních jednotek nemá povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku s výjimkou případů, kdy je některá účetní jednotka ve skupině subjektem veřejného zájmu.

Nová kritéria jsou postavena na konsolidovaném základu (nikoliv na nekonsolidovaném – tj. na prostém součtu hodnot), což vyvolá potřebu v podstatě konsolidaci provést, abychom byli schopní zjistit, že skupina je malou skupinou a z konsolidace tudíž osvobozena.

Kromě malé skupiny účetních jednotek, která je od konsolidace osvobozena, je možné z konsolidační skupiny vyjmout:

- podíly sloužící výhradně k obchodování s nimi,

- podíly s přísně a dlouhodobě omezeným výkonem práv,

- účetní jednotky, které jsou jednotlivě i v úhrnu nevýznamné,

• Znovuzavedení jednoduchého účetnictví

1. Účetní jednotka může vést jednoduché účetnictví za splnění těchto podmínek (§ 1f):

1. není plátcem daně z přidané hodnoty,
2. její celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhnou 3 000 000 Kč (bez průběžných položek, tržeb z prodeje dlouhodobého majetku a nahodilých a mimořádných příjmů),
3. hodnota jejího majetku nepřesáhne 3 000 000 Kč (jedná se o úhrn majetku z přehledu o majetku a závazcích za účetní období; nezahrnují se pohledávky z prodeje dlouhodobého majetku a jejich úhrady a nahodilé a mimořádné pohledávky a jejich úhrady)
4. je současně
   1. spolkem a pobočným spolkem,
   2. odborovou organizací, pobočnou odborovou organizací, mezinárodní odborovou organizací a pobočnou mezinárodní odborovou organizací,
   3. organizací zaměstnavatelů, pobočnou organizací zaměstnavatelů, mezinárodní organizací zaměstnavatelů a pobočnou mezinárodní organizací zaměstnavatelů,
   4. církví a náboženskou společností nebo církevní institucí, která je právnickou osobou evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností, nebo
   5. honebním společenstvem.
   6. Rozsah a zásady vedení jednoduchého účetnictví, stejně tak jako obsah přehledů a způsoby přechodu na podvojné účetnictví stanoví prováděcí předpis.

• Vedení zjednodušeného účetnictví

1. Účetní jednotky „komerčního“ charakteru budou vést účetnictví v plném rozsahu. Výjimku – tj. možnost vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu a sestavovat také účetní závěrku ve zkráceném rozsahu budou mít jen:

1. příspěvkové organizace, kterým toto povolí zřizovatel,
2. mikro a malé účetní jednotky, pokud jsou právnickými osobami nepodléhající povinnému auditu, pokud se jedná o:- spolky, nadační fondy, církve, společenství vlastníků jednotek, o.p.s., ústavy, odborové organizace (účtující podle vyhlášky 504/2002),            c) fyzické osoby, které jsou mikro a malé účetní jednotky a nepodléhají povinnému auditu. 
3. Pokud by však výše jmenovaná účetní jednotka chtěla vést účetnictví v plném rozsahu, je takové rozhodnutí možné.
4. - svěřenské fondy účtující podle vyhlášky 504/2002 Sb. nebo 500/2002 Sb.
5. - bytová a sociální družstva,

• Změny v účetních zásadách

1. Doplnění některých účetních zásad:

1. Definice účelu účetní závěrky - účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví tak, aby účetní závěrka byla sestavena na jeho základě a podávala srozumitelně věrný a poctivý obraz tak, aby na jejím základě mohla osoba, která tyto informace využívá, činit ekonomická rozhodnutí.
2.  
3. Nová definice „následných událostí“ (§ 19 odst. 5 a 6)- v příloze účetní závěrky musí být popsány důsledky a ekonomické dopady významných událostí, které nastaly mezi rozvahovým dnem a datem sestavení účetní závěrky.
4. - v účetnictví musí být k rozvahovému dni zohledněn dopad událostí, které nastaly do konce rozvahového dne, i když se informace o těchto událostech staly známé až mezi rozvahovým dnem a datem sestavení účetní závěrky.
5. Definice významnosti - informace se považuje za významnou, jestliže je o ní možné předpokládat, že by její neuvedení nebo chybné uvedení mohlo ovlivnit úsudek uživatele, přičemž významnost jednotlivých informací se posuzuje v souvislosti s jinými obdobnými informacemi.

• Doplnění definice rezervy  

1. Závěrem je třeba podtrhnout, že povinnost vedení správného, průkazného účetnictví, které věrně zobrazuje skutečný stav majetku a závazků a povinnost doložení těchto skutečností inventarizací, se vztahuje na všechny účetní jednotky bez ohledu na rozsah vedení účetnictví.
2. Rezervy jsou určeny k pokrytí závazků nebo nákladů, jejichž povaha je jasně definována a u nichž je k rozvahovému dni buď pravděpodobné, že nastanou, nebo jisté, že nastanou, ale není jistá jejich výše nebo okamžik jejich vzniku. K rozvahovému dni pak rezerva musí představovat nejlepší odhad nákladů, které pravděpodobně nastanou, nebo v případě závazků částku, která je zapotřebí k vypořádání.

• Změny v účetní závěrceSestavování přehledu peněžních tocích a přehledu o změnách vlastního kapitálu řeší § 18 odst. 2. Tyto části účetní závěrky nesestavují:

1. mikro a malé účetní jednotky
2. vybrané účetní jednotky, pokud nesplní obě hodnoty v § 20 odst. 1 písm. c) body 1 a 2 (tj. aktiva 40 mil. Kč a obrat 80 mil. Kč) a to k rozvahovému dni a za bezprostředně předcházející období  - informaci o zápisu do veřejného rejstříku, která je uváděná na obchodních listinách.  - velké a střední vždy - obchodní společnosti            - jsou velké a střední (vždy) 
3.             - malé a mikro, jen pokud podléhají povinnému auditu
4. - ostatní účetní jednotky, pokud
5. Výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu sestavují:
6. - malé a mikro, jen pokud podléhají povinnému auditu
7. Rozvahu v plném rozsahu sestavují:
8. Účetní závěrka se sestavuje buď v plném, nebo zkráceném (nikoliv zjednodušeném) rozsahu. Rozsah účetní závěrky v plném a zkráceném rozsahu pro jednotlivé skupiny účetních jednotek, stejně jako rozsah a obsah přílohy účetní závěrky stanoví prováděcí předpis. Stále platí, že účetní závěrku v plném rozsahu sestavují povinně auditované účetní jednotky.
9. - případný dovětek, že je v likvidaci
10. Účetní závěrka musí kromě dalších náležitostí obsahovat také:
11. Z hlediska obchodních společností lze říci, že přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu nesestavují mikro a malé účetní jednotky a družstva, neboť nejsou obchodními společnostmi.
12. Přehled o peněžních tocích nesestavují banky, pojišťovny a penzijní společnosti. Pro ostatní účetní jednotky je sestavení přehledu o změnách vlastního kapitálu a přehledu o peněžních tocích povinné.

• Změny v povinném auditu§ 20 staví do pozice povinně auditovaných účetních jednotek:- střední účetní jednotkya) aktiva celkem 40 mil. Kčc) průměrný přepočtený počet zaměstnanců 50Stále není dořešena otázka povinného auditu evropské společnosti, pokud není střední či velkou účetní jednotkou.  

1.  
2. - ostatní malé účetní jednotky, pokud překročily nebo dosáhly alespoň dvě ze tří zákonných kritérií za období jsoucí a bezprostředně předcházející.
3. b) úhrn čistého obratu 80 mil. Kč
4. - malé účetní jednotky, pokud jsou akciovými společnostmi nebo svěřenskými fondy a překročily nebo dosáhly alespoň jedno ze tří zákonných kritérií za období jsoucí a bezprostředně předcházející:
5. - velké účetní jednotky s výjimkou vybraných účetních jednotek, které nejsou subjekty veřejného zájmu
6. Nemění se kritéria pro povinný audit řádných a mimořádných účetních závěrek, novinkou však je povinnost auditu nově vzniklých účetních jednotek od první účetní závěrky, pokud je pravděpodobné, že se stanou středními či velkými účetními jednotkami (§ 20).

• Výroční zpráva

1. Kdo nesestavuje výroční zprávu:

1. vybrané účetní jednotky, pokud nejsou subjektem veřejného zájmu nebo nemají povinnost ověření účetní závěrky auditorem
2. malé účetní jednotky, pokud jsou a.s. nebo svěřenskými fondy (podnikatelské i nepodnikatelské), které nesplňují podmínky pro povinný audit a není toto ověření povinné podle jiných zákonů
3. ostatní malé účetní jednotky (podnikatelské i nepodnikatelské), které nesplňují podmínky pro povinný audit a není toto ověření povinné podle jiných předpisů
4. mikro účetní jednotky, které nesplňují podmínky pro povinný audit a není toto ověření povinné podle jiných předpisů - informaci o nabytí vlastních akcií nebo vlastních podílů 
5. Součástí výroční zprávy u účetních jednotek vedoucích jednoduché účetnictví, které se zapisují do obchodního rejstříku, je i přehled o majetku a závazcích.
6. - informaci o tom, za má pobočku nebo jinou část obchodního závodu v zahraničí
7. Výroční zpráva kromě původních povinných bodů obsahuje také:
8. Pokud výroční zprávu sestavují střední, malé, nebo mikro účetní jednotky, neuvádějí v ní nefinanční informace (§ 21 odst. 2).

• Změny ve zveřejňování údajů účetní závěrky

1. Jedná se o návaznost na zákon 304/2013 o veřejných rejstřících a jeho § 66 písm. c), kde se zákon o veřejných rejstřících přímo odvolává na úpravu zveřejňování ve sbírce listin platnou v účetních přepisech. Zároveň je třeba si uvědomit, že sbírka listin není již vázána pouze na obchodní rejstřík, ale například i na rejstřík ústavů, spolků, nadací, společenství vlastníků jednotek, a obecně prospěšných společností. Účetní jednotky, které se zapisují do veřejného rejstříku a nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem, zveřejňují účetní závěrku a výroční zprávu za účetní období, které započalo v roce 2014, jejich uložením do sbírky listin nejpozději do 31. března 2016.

Účetní jednotky, které se zapisují do veřejného rejstříku a nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem, zveřejňují účetní závěrku a výroční zprávu za účetní období, které započalo v roce 2015, jejich uložením do sbírky listin nejpozději do 30. listopadu 2017.

V účetním období, které započalo v roce 2016, postupuje účetní jednotka podle právní úpravy pro takovou kategorii účetních jednotek a kategorii skupin účetních jednotek, jejíž podmínky naplnila k rozvahovému dni bezprostředně předcházejícího účetního období. Povinně auditované účetní jednotky nemají ve lhůtě pro zveřejnění své účetní závěrky žádnou změnu – tj. do 30 dnů od souběhu vydání auditorského výroku a schválení účetní závěrky valnou hromadou. Pro neauditované účetní jednotky je stanovena lhůta do 12 měsíců od rozvahového dne zveřejňované účetní závěrky.

Stejné podmínky pro zveřejnění platí i pro zprávu o platbách a konsolidovanou zprávu o platbách.

Malé a mikro účetní jednotky, které nejsou povinně auditované, nemusejí zveřejňovat výkaz zisku a ztráty. Zveřejňuje pouze rozvahu a přílohu v účetní závěrce. Jedná se o zjednodušení pro účetní jednotky podnikatelského i nepodnikatelského charakteru.

Pokud účetní jednotka prezentuje vybrané údaje ze své účetní závěrky, uvede, že se jedná pouze o vybrané údaje a informaci o tom, kde je účetní závěrka uložena. K vybraným údajům se nepřikládá zpráva auditora, ale pouze druh výroku a odkaz na zvláštní upozornění auditora.

• Změny ve způsobu oceňování - obchodníci s cennými papíry, - investiční společnostiPřechodné ustanovení se týká majetku, který byl u mikro a malých účetních jednotek oceňován tržními hodnotami. V tomto ocenění budou tyto účetní jednotky pokračovat a to až do jeho vyřazení.

1.  
2. - fondy spravující důchodové spoření a doplňkové penzijní spoření
3. - platební instituce,
4. Oceňování tržní hodnotou nepoužijí mikro účetní jednotky, což však nemohou využít:
5. Ustanovení § 25 odst. 5 písm. c) a d) ZÚ doplňuje definici platnou pro ocenění vlastními náklady (přímými a přiřaditelnými nepřímými náklady). Do přímých nákladů se zahrnuje pořizovací cena materiálu a jiných spotřebovaných výkonů a další náklady, které vzniknou v přímé souvislosti s danou výrobou nebo jinou činností.

• Omezení možnosti výplaty podílů na zisku  

1. Zákon v § 28 odst. 7 výslovně zakazuje výplaty podílů na zisku účetním jednotkám, které mají v aktivech rozvahy vykázané náklady na výzkum a vývoj, pokud disponibilní zdroje ve vlastním kapitálu budou nižší než neodepsaná část nákladů na výzkum a vývoj. V dlouhodobém majetku účetní jednotka eviduje náklady na výzkum a vývoj, pokud je nakoupila nebo vytvořila za účelem obchodování.  

• Shrnutí zjednodušení a výjimek pro mikro a malé účetní jednotky

1. Odchylky v sestavení účetní závěrky stanoví prováděcí vyhlášky. Přímo ze zákona plyne:

1. mikro a malé jednotky nesestavují přehled o změnách vlastního kapitálu a cash flow (§ 18 odst. 2)
2. mikro a malé jednotky, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nemusejí zveřejňovat výkaz zisku a ztráty (§ 21a odst. 9), zveřejňovat tedy budou pouze rozvahu a přílohu.
3. mikro a malé účetní jednotky budou mít možnost sestavovat přílohu „okleštěnou“ od některých údajů, které povinně uvádí velké účetní jednotky. Rozsah tohoto „zmenšení“ je ale v kompetenci prováděcí vyhlášky (§ 18 odst. 6)
4. mikro a malé účetní jednotky nebudou používat ocenění reálnou hodnotou (§ 27 odst. 7)
5. mikro a malé účetní jednotky budou sestavovat účetní závěrku ve zjednodušeném rozsahu (§ 18 odst. 5)
6. mikro a malé účetní jednotky nepodléhající povinnému auditu nesestavují a nezveřejňují výroční zprávu (§ 20 a 1b)
7. střední, malé a mikro účetní jednotky jsou osvobozeny od povinností vykazování nefinančních informací ve výroční zprávě (§ 21 odst. 3)

• Zpráva o platbách orgánům správy členského státu EU nebo třetí zemi 

1. Zavedení zprávy o platbách ústředním, regionálním nebo místním orgánům členských států nebo třetích zemí a to pro velké účetní jednotky těžebního průmyslu ((tedy vykonávání činnosti související s průzkumem, vyhledáváním, objevováním, rozvojem a těžbou ložisek nerostů, ropy a zásob zemního plynu) a těžby dřeva v původních lesích. Ve zprávě není třeba zohledňovat platby (postupné spolu související, či jednorázové), pokud nepřesahují 100 000 EUR v přepočtu. Jedná se o platby jednotlým orgánům státní správy členského státu nebo třetí země a to v členění podle orgánů a podle druhů plateb (naturální plnění, licenční poplatek, daň, podíl na zisku apod.) Zpráva o platbách se bude předkládat a zveřejňovat spolu s účetní závěrkou. Pokud účetní jednotka sestavuje konsolidovanou účetní závěrku, bude sestavovat i konsolidovanou zprávu o platbách. V zákonu se jedná o nová ustanovení § 32a až 32c.

• Změny v sankcích

1. Se zavedením jednoduchého účetnictví se do § 37 promítají sankce za porušení podmínek vedení jednoduchého účetnictví a pro účetní jednotky sestavující zprávu o platbách. Konstrukce sankcí je obdobná jako u ostatních účetních jednotek.

Terminologické změny - ZÚ nepřebírá pojem „dluh“, naopak zůstává u původního pojmu závazek.

Spojená novela zákona o daních z příjmů a o rezervách

- daňově účinným nákladem bude nově také nabývací hodnota cenného papíru při jeho prodeji a to u mikro účetních jednotek - právnických osob. Toto neplatí pro cenné papíry oceňované reálnou hodnotou (viz přechodné ustanovení zákona o účetnictví)

- v návaznosti na zrušení zřizovacích výdajů se z ustanovení § 32a také vyřazují zřizovací výdaje, taktéž jejich doba odpisování. Pokud však došlo ke vzniku zřizovacích výdajů před nabytím účinnosti zákona, bude se ohledně jejich odpisování postupovat podle zákona platného do konce roku 2015.  

- tvorbu rezerv je možné využít i v jednoduchém účetnictví, pokud současně u poplatníka existuje prokazatelná evidence těchto rezerv.