Zákona o DzP v podmínkách roku 2016

Zákon o daních z příjmů v podmínkách roku 2016

Závěry k bezúplatným příjmům

KOOV 452/2015 ze 17. 2. (uzavřen 4. 3.) 2016. Návrh na KOOV byl poprvé předložen 22. 4. 2015

a) Ocenění bezúplatných příjmů  

Ocenění zdanitelných bezúplatných příjmů se provede u právnických osob podle § 23 odst. 6 – tedy cenou obvyklou podle zákona o oceňování majetku, v případě fyzických osob pak podle § 3 odst. 3 ZDP – tj. stejným způsobem, případně u opakovaných plnění (na dobu neurčitou, dobu života, dobu delší než 5 let) pětinásobkem ročního plnění (§ 3 odst. 3 písm. b) ZDP)

b) Vztah bezúročné zápůjčky, výpůjčky a výprosy k zásadě obvyklých cen u poskytovatele 

Na bezúročné zápůjčky, výpůjčky a výprosy nebude zásada obvyklé ceny od 1.1.2015 aplikována, neboť v ustanovení § 23 odst. 7 ZDP došlo k vypuštění věty, která do konce roku 2014 vycházela z toho, že ustanovení § 23 odst. 7 ZDP se použije  i v případě, kdy je cena mezi poplatníky daně z příjmů právnických osob rovna nule. V případě aplikace ustanovení § 23 odst. 7 ZDP u poskytovatele, nemůže být u příjemce použitý postup pro zdanění bezúplatného příjmu zejména dle ustanovení § 23 odst. 3 písm. a) bod 16 ve spojení s § 23 odst. 6 ZDP. Výjímkou mohou být pouze případy zneužití práva, kdy skutečným obsahem právního jednání bude úplatné plnění.

c) Metoda „houpacího koně“  

Pokud se jedná o nezaúčtovaný bezúplatný příjem, lze při doloženém splnění obecných podmínek daňové uznatelnosti použit metodu „houpacího koně“ – tj. základ daně bude zvýšen podle § 23 odst. 3 písm. a) bod 16 ZDP a zároveň bude o stejnou částku základ daně snížen podle § 23 odst. 3 písm. c) bod 8 ZDP. V případě bezúročné zápůjčky musí být doloženo, že zapůjčené prostředky byly ve 100% výši použity na účely pro dosažení, zajištění a udržení příjmů. Ve vztahu k výpůjčce nebo výprose je pak nutné zkoumat účel a způsob použití majetku získaného výpůjčkou či výprosou. Opět se vyžaduje podrobné doložení způsobu využití majetku a jeho vztah ke zdanitelným příjmům. Toto platí jak v případě účetních jednotek, tak v případě fyzických osob, které mají příjmy podle § 9 a 7 ZDP. Snížení základu daně je fakultativní záležitostí a musí být poplatníkem uplatněno v daňovém přiznání (řádek 112 DPPO).

 Příklad: Dle § 23 odst. 3 písm. a) bod 16. ZDP bude zvýšen základ daně o hodnotu bezúplatného příjmu 100, k dosažení zajištění a udržení příjmů daňový subjekt použije pouze částku ve výši 60, o kterou sníží základ daně dle § 23 odst. 3 písm. c) bod 8. ZDP. U částky 40 daňový subjekt neprokáže splnění podmínky § 23 odst. 3 písm. c) bod 8. ZDP, a proto o tuto částku nebude snížen základ daně.

d) Kdy majetkový prospěch nevzniká

Případy, kdy majetkový prospěch nevzniká a není třeba ho daňově nijak řešit:

- zajištění závazku převodem práva s následnou výpůjčkou a dále při výpůjčce strojů, zařízení, šablon a forem pro zajištění smluvních dodávek. Náklady na opravu vypůjčené věci jsou daňově účinné pouze v rozsahu smluvního ujednání, v případě strojů, zařízení, forem a šablon pro zajištění smluvních zakázek jsou opravy daňově účinné.

- poskytnutí bezúročné zápůjčky společníka do obchodní korporace či družstevního do družstva – příjemci nevzniká majetkový prospěch

- v případě ručení společníka za obchodní korporaci a družstevníka za družstvo nevzniká bezúplatný příjem, který by měl vést ke zvýšení základu daně na straně obchodní korporace či družstva.

Závěry KOOV k přecenění majetku a závazků při přeměnách společností

Vlastní kapitál vzniklý z přecenění je možné jako vlastní zdroj vyplatit při dodržení zásady § 40 ZOK společníkům. Daňové dopady jsou následující:

a) Na tyto podíly vyplacené z vlastních zdrojů se použije režim shodný s vrácením ažia nebo příplatku mimo základní kapitál,

b) Není možné použít osvobození mezi mateřskými a dceřinými společnostmi.

Judikáty na daň z příjmů

NSS 2 Afs 200/2005-86 – reklama prostřednictvím barokní sochy

Výdaje na její pořízení není možné zahrnout do základu daně a to ani tehdy, pokud v dalších letech podnikatel sochu prodal a příjem řádně zdanil.

Evropský soudní dvůr C-48/97 – věrnostní nálepky za nákup benzínu, které se směňovaly za dárky

Dárky nebyly prodávajícímu uznány jako součást ceny benzínu a při darování z nich bylo nutné odvést DPH.

NSS 2 Afs 6/2011-123 - dálniční známky zdarma k opravenému automobilu

Správce daně neuznal autoservisem zdarma poskytované dálniční známky v případě, kdy si u firmy zákazník nechal opravit auto. Opravu pak následně hradila pojišťovna. NSS označil poskytnutí dálniční známky zdarma jako daňově neuznatelný dar. Ústavní soud pak v této věci odmítl stížnost pod čj. IV. ÚS 1980/11 ze dne 25. 2. 2013

NSS 9 Afs 42/2011-56 - provozování reklamy na sportovních utkáních

Správce daně i soud uznali reklamu na sportovních utkáních a na balíčcích cigaret, neboť její existence byla řádně prokázána. Jako rozhodující pro neuznání nároku na odpočet byl vzata skutečnost, že nebylo prokázáno, že reálně uskutečněná reklama byla provedena těmi konkrétními subjekty, na které zněly smlouvy a kterým bylo fakturováno a zaplaceno.

NSS 5 Afs 87/2014 -   setkání pro obchodní partnery

Daňový subjekt pozval obchodní partnery na setkání, přičemž za ně hradí jídlo, hotelové služby (nocleh, telefon, parkovné), dopravu na toto setkání. NSS posoudil tyto náklady jako reprezentaci a tudíž daňově neuznatelné náklady.

NSS 5 Afs 31/2012-45 – autogramiáda a předražená reklama

Daňový subjekt nebyl schopen prokázat náklady na reklamu, neboť dodavatel, který takovou reklamu zajišťoval, je nekontaktní. Nepomohly ani fotografie a DVD z akce, neboť z nich nebylo zřejmé, jakou roli hrál právě dodavatel reklamy.

Další kauzou bylo částečné neuznání nákladů na reklamu na fotbalovém utkání, neboť bylo prokázáno, že při „přeprodávání“ reklamy došlo k navýšení ceny na 28 násobek. Byly vyloučeny náklady převyšující obvyklou cenu.