Přehled novel 2016

Přehled novel pro rok 2016

1. Zákon č. 221/2015 Sb. - novela zákona o účetnictví, novelizující také ZDP a zákon o rezervách

Účinnost: 1. 1. 2016

1.1 část zákona o rezervách – tvorba nové zákonné rezervy

            V novém § 11a až 11c ZoR je fakultativně řešena tvorba zákonné rezervy na likvidaci elektroodpadu ze solárních panelů, kterou může vytvářet provozovatel solární elektrárny, který je povinen zajistit financování, zpracování, využití a odstranění elektroodpadu ze solárních panelů.

Rezerva se bude jako daňově účinná tvořit za těchto podmínek:

- tvoří se nezávisle na účelově shodné rezervě vytvářené podle účetních předpisů (tj. tvorba není podmíněna zaúčtováním),

- poplatník je povinen vést evidenci o tvorbě a čerpání rezervy,

- tvoří se od prvního měsíce toho zdaňovacího období (nebo období, za které se podává daňové přiznání), ve kterém vznikla povinnost hradit příspěvek na zajištění likvidace zařízení do okamžiku, kdy bylo ukončeno odpisování zařízení, jehož je solární panel součástí a to tak, jak by toto zařízení odpisoval první vlastník podle § 30b ZDP (240 měsíců). Při technickém zhodnocení se období tvorby rezervy neprodlužuje. .

            Z důvodu vstupu do likvidace či konkursu či z důvodu pachtu se rezerva neruší a v její tvorbě se pokračuje.

            Tvorbu rezerv může použít také poplatník vedoucí jednoduché účetnictví, pokud vede prokazatelnou evidenci rezerv.

Specielní postup pro nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů uvedených na trh do 1. 1. 2013

- celkovou částkou výše rezervy je úhrnná částka financování, kterou je provozovatel povinen zaplatit, do nichž se nezahrnují částky, které již snížily základ daně z příjmů,

- měsíční tvorba je rovna podílu celkové výše rezervy a počtu měsíců, které uplynou do prvního dne zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost úhrady první platby do ukončení doby odpisování zařízení,

- roční tvorba je součinem částky měsíční tvorba a počtu měsíců ve zdaňovacím období.

Při zjištění skutečnosti ovlivňující změnu výše rezervy, bude provedena úprava její výše počínaje zdaňovacím období, ve kterém se tato skutečnost zjistila. Rezerva se ruší při likvidaci solárního panelu, kdy provozovatel systému likvidace předloží vypořádání provozovateli solární elektrárny.

Přechodná ustanovení

a) Změny je možné použít již pro zdaňovací období započaté v roce 2015.

b) Do tvorba rezervy za zdaňovací období započaté v roce 2015 nebo 2016 je možné zahrnout i částku rezervy připadající na měsíce zdaňovacího období započatého v roce 2014, ve kterých jsou splněny podmínky pro tvorbu rezervy.

1.2 část zákona o daních z příjmů ve vztahu k zákonu o rezervách

V § 23 ZDP bude mimoúčetními úpravami základu daně docházet:

- ke snížení základu daně v souvislosti s tvorbou zákonné nezaúčtované rezervy na likvidaci solárních zařízení (§ 23 odst. 3 písm. c) bod 10 ZDP)                                    

- zvýšení základu daně v souvislosti se zrušením rezervy na likvidaci solárních zařízení (§ 23 odst. 3 písm. a) bod 20 ZDP).

Pokud bude o rezervě na likvidaci solárních zařízení účtováno a to ve shodné výši jak vyplývá ze ZoR, jedná se o daňově účinný náklad (§ 24 odst. 2 písm. i) ZDP). V § 25 odst. 1 písm. zr) ZDP je uvedeno, že se daňově neuznávají příspěvky placené do systému likvidace solárních panelů. Tato úprava platí bez ohledu na skutečnost, zda poplatník tvoří či netvoří zákonnou rezervu na likvidaci solárního odpadu.

1.3 část zákona o daních z příjmů ve vztahu k zákonu o účetnictví

Daňově účinným nákladem bude nově také nabývací hodnota cenného papíru při jeho prodeji (a to bez omezení výší příjmů) u právnických osob, které jsou mikro účetními jednotkami (§ 24 odst. 2 písm. r) ZDP). Vyloučení přeceňování cenných papírů na základě přechodného ustanovení zákona o účetnictví neplatí pro cenné papíry oceňované reálnou hodnotou před nabytím účinnosti zákona – tj. do konce roku 2015. V takových případech bude přeceňování reálnou hodnotou pokračovat do doby, než budou tyto cenné papíry prodány. V daňově účinných nákladech roku 2016 tak bude bez omezení výše příjmů uznána přeceněná hodnota (u cenného papíru nabytého do konce roku 2015) nebo nabývací cena cenného papíru (nabytého počínaje rokem 2016).           

V návaznosti na zrušení zřizovacích výdajů se v ustanovení § 32a ZDP ruší zřizovací výdaje včetně doby jejich odpisování. Pokud však došlo ke vzniku zřizovacích výdajů před nabytím účinnosti zákona, bude se ohledně jejich odpisování postupovat podle zákona platného do konce roku 2015.

Tvorbu zákonných rezerv je možné využít i v jednoduchém účetnictví (právnickými osobami), pokud současně u poplatníka existuje prokazatelná evidence těchto rezerv.

2. Zákon 377/2015 – kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ukončení důchodového spoření

Účinnost 1. 1. 2016

            V souvislosti se zrušením II. penzijního pilíře, který skončí s rokem 2015, se novelizuje také zákon o daních z příjmů. Zpětné vyplacení prostředků účastníka důchodového spoření při jeho ukončení se bude posuzovat jako příjem od daně osvobozený (§ 4 odst. 1 písm. l) bod 3 ZDP). Další změny mají odloženou účinnost na počátek roku 2017.

Účinnost od 1. 1. 2017

            O rok později se pak zvýší limit pro osvobození příspěvků zaměstnavatele na penzijní produkty zaměstnance ze stávajících 30 000 Kč na 50 000 Kč ročně. Souběžně dojde k navýšení limitu nezdanitelné částky snižující základ daně poplatníka za jeho vlastní příspěvky na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření z 12 000 Kč na 24 000 Kč. Tato částka bude snížena o 12 000 Kč, na kterou je poskytován státní příspěvek. Stejné navýšení se týká rovněž příspěvků na soukromé životní pojištění.

3. Další související změny

3.1 Vyhláška č. 309/2015 Sb. o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2016

Tradiční novelizace stanoví sazby zahraničního stravného do zemí celého světa.

3.2 Vyhláška č. 385/2015 Sb. o stanovení výše základních sazeb cestovních náhrad v tuzemsku

Tradiční novelizace stanovení aktualizované sazby tuzemského stravného a sazby základní náhrady za používání osobních vozidel (na 3,80 Kč).

3.3 Nařízení vlády č. 308/2015 o vymezení pojmů běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu

Nařízení vlády nařízení vymezuje pojmy běžná údržba bytu (§ 2) a drobné opravy související s užíváním bytu pro účely nájmů podle zákona 89/2012 Sb. Pojem drobné opravy je zde vymezen jak po věcné stránce (§ 4), tak i  podle výše nákladů na jednu opravu ve výši 1 000 Kč (§ 5). Roční limit těchto drobných oprav je pak stanoven jako součet drobných oprav v kalendářním roce rovnající se 100 Kč/m2 podlahové plochy bytu. Další opravy v daném kalendářním roce se nepovažují za drobné opravy. 

Návrhy zákonů, které dosud neprošly celým legislativním procesem

- 612 PSP – novela ZDP – prošlo celým procesem, čeká na podpis prezidenta

- 639 PSP – o dani z nabytí nemovitých věcí – 2. čtení proběhne na 44. schůzi (začíná 12. 4. 2016)

- 504 PSP – zákon související s prokazováním původu majetku – 2. čtení proběhne na 44. schůzi

- 304 PSP – o trestní odpovědnosti právnických osob – Senát zařazuje na 23. schůzi od 27. 4. 2016

- 458 PSP - novela trestního zákoníku o trestných činech daňových

Zákon o změně zákona o daních z příjmů – psp 612

- zvýšení daňového zvýhodnění na druhé vyživované dítě ročně z 15 804 Kč na 17 004 Kč, na třetí a další dítě z 17 004 Kč na 20 604 Kč. Zvýhodnění bude poskytnuto za celý kalendářní rok 2016 s tím, že za chybějící měsíce bude zaměstnancům přiznáno v ročním zúčtování, či v jimi podaném daňovém přiznání,

- příjmy fyzických osob z provozu výroby elektřiny, k nimž není třeba licence Energetického regulačního úřadu, budou spadat mezi ostatní příjmy podle § 10 ZDP. V praxi se bude jednat o velmi malé elektrárny s výkonem do 10 kW učené především pro vlastní potřebu provozovatele. Změny neumožní uplatnění paušálních výdajů, na druhé straně však příjmy nebudou podléhat povinnému sociálnímu a zdravotnímu pojistnému a dále budou do limitu 30 000 Kč za rok osvobozeny od daně.

- poslední věcnou změnou je sjednocení režimu zdaňování podílů na zisku osobám, které nejsou členy obchodní korporace, u daně z příjmů fyzických i právnických osob (novela § 36 odst. 2 písm. d) ZDP). Všem nespolečníkům (s výjimkou zaměstnanců) bude tedy podíl na zisku zdaňován srážkovou daní. Pokud se jedná o příjem z podílu na zisku nerezidenta nespolečníka, spadá do kategorie příjmů ze zdrojů na území ČR.

Daň z nabytí nemovitých věcí – psp 639

Navrhovaná účinnost od 1. 4. 2016, což se nereálné, nově se předpokládá nejdříve od 1. 6. 2016

Jsou navrhovány např. tyto změny:

1. - poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí bude vždy jen nabyvatel, přičemž by současně mělo být u této daně zru­šeno ručení.
2. - do vymezení předmětu daně bude doplněno smluvní prodloužení práva stavby,
3. - předmětem daně v případě nabytí inženýrské sítě bude nově i úplatné nabytí vlastnického práva ke stavbě, která je částí této inženýrské sítě,
4. - osvobození od daně při prvním úplat­ném nabytí nové stavby a jednotky by se nově mělo týkat jen staveb a jedno­tek dokončených nebo užívaných, niko­liv staveb a jednotek rozestavěných.

Stále nevyřešenou otázkou zůstává, zda příplatek mimo základní kapitál v nepeněžní podobě nemovité věci podléhá dani z nabytí (či nikoliv). Novela tuto otázku neřeší.

Zákon o prokazování původu majetku – psp 504

Po právní stránce se jedná o novelu 40/2009 trestní zákoníku, navrhovaným zákonem se novelizuje ZDP od 1. 1. 2016 v § 38x až 38zd ZDP

Výzva k prokázání příjmů (§ 38x)

Správce daně bude oprávněn vyzvat poplatníka (fyzickou i právnickou osobu včetně svěřenského fondu, rezidenta i nerezidenta) k prokázání vzniku a původu příjmů, pokud:

a) bude mít důvodné pochybnosti, zda příjmy poplatníka oznámené nebo tvrzené správci daně odpovídají nárůstu jeho jmění (§ 495 NOZ), spotřebě nebo jinému vydání a nejsou mu známy skutečnosti, které by toto ozřejmovaly

b) po předběžném posouzení dojde k závěru, že nárůst jmění či spotřeby proti deklarovaným příjmům je vyšší než 7 mil. Kč.

Poplatník bude výzvou vyzván k předložení důkazů k odstranění těchto pochybností (lhůta ne kratší než 30 dnů). Není možné vyzývat k prokázání skutečností, které nastaly před uplynutím lhůty pro vyměření daně.

Pokud poplatník zdroj příjmů prokáže, řízení končí, pokud ne, řízení pokračuje. Nebude-li nárůst majetku či spotřeby prokázán, správce daně může stanovit příjmy podle pomůcek zvláštním způsobem (§ 38za).

Toto bude využito tehdy, pokud:

a) nedošlo k prokázání skutečností požadovaných ve výzvě k prokázání příjmů,

b) daň nelze stanovit na základě dokazování a

c) správce daně dojde po předběžném posouzení k závěru, že daň stanovená podle pomůcek zvláštním způsobem přesáhne 2 000 000 Kč.

S tím souvisí aplikace penále ve výši 20% nebo 50 až 100% hodnoty daně.

Konkrétně si lze představit tento postup:

- osoby se jměním nebo spotřebou do 7 mil.Kč – netýká se jich to

- osoby se jměním nebo spotřebou nad 7 mil a nedoloží věrohodně jeho původ, dojde ke zdanění nedoloženého rozdílu. Pak závisí na tom, jak vysoká vyjde daň z nedoložené výše příjmů:

a) do 2 mil. Kč – standardní postup při použití pomůcek pro doměření s penálem 20%

b) nad 2 mil Kč – použití stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem, tj. možnost uplatnění penále ve výši 50%, pokud nebude dotyčná osoba spolupracovat, pak 100%.

Nedoložený příjem se týká posledního zdaňovacího období.

Výzva k podání prohlášení o majetku (§ 38zc)

Správce daně poplatníka vyzve k podání prohlášení o majetku, pokud

a) nedošlo k prokázání skutečností požadovaných ve výzvě k prokázání příjmů,

b)informace potřebné ke zjištění stavu jmění nelze získat jiným způsobem, nebo je lze získat pouze s nepoměrnými obtížemi a

c) správce daně dojde po předběžném posouzení k závěru, že souhrnná hodnota majetku, který je poplatník v prohlášení o majetku povinen uvést, přesáhne 10 000 000 Kč.

Poplatník je povinen podat prohlášení o majetku ve lhůtě 60 dnů od oznámení výzvy k podání prohlášení o majetku; tuto lhůtu lze prodloužit.

Uvádí se mimo jiné i informace o svěřenském fondu, naopak platí zvláštní ustanovení, které obsah prohlášení zužuje o:

- majetek evidovaný ve veřejně přístupných registrech,

- movité věci do 100 tis. Kč,

- peněžité dluhy nepřesahující 100 tis. Kč.

Pokud souhrnná hodnota majetku, který je poplatník v prohlášení o majetku povinen uvést, nepřesahuje 10 mil. Kč, poplatník v prohlášení o majetku může uvést pouze tuto skutečnost a výslovné prohlášení, že tento údaj je pravdivý.

Novela trestního zákoníku – psp 458

Parlamentem byla schválena a nyní je projednávána v Senátu novela trestního zákoníku. Zásadní novinkou je zavedení trestnosti přípravy trestného činu daňového. V legislativním procesu však došlo k vypuštění povinnosti překazit trestný čin daňový dle § 367 odst. 1 TZ. Podařilo se také dosáhnout  zvýšení hranice škody v případě přeshraniční organizované skupiny doplňované do § 240 odst. 3 TZ z navrhovaného limitu pouze 50.000 Kč na schválených 500.000 Kč (tato hranice je relevantní i z hlediska trestnosti přípravy trestného činu daňového).