Judikáty NSS a závěry KOOV vztahující se k dani z příjmů

Judikáty NSS a závěry KOOV vztahující se k dani z příjmů

NSS 6 Afs 116/2014-44 z 25. 2. 2015 – Osobní výkon (dodávka) společníka pro společnost

Pokud společník poskytne své vlastní společnosti plnění spočívající v tom, že společník společnosti poskytuje v rámci své samostatné výdělečné činnosti služby, zboží či jiná podobná plnění, která vedle toho, že je poskytuje pro společnost, poskytuje též jiným osobám za obdobných podmínek, pak se jedná o běžný dodavatelsko odběratelský vztah a není důvod k posouzení příjmů společníka jako příjmů ze závislé činnosti. V dané situaci se jednalo o poskytnutí zeměměřičských prací společníkem pro společnost.

NSS 8 Afs 100/2014 ze dne 16. 3. 2015 – Ceny obvyklé

Pokud si spojené osoby sjednají vyšší než obvyklou cenu, správce daně na základě tohoto judikátu sníží poplatníkovi základ daně o tento rozdíl, o stejnou částku pak zvýši základ daně příjemci, který zaplatil vyšší než běžnou cenu (§ 23 odst. 3 písm. a) bod 19 ZDP). Pokud si však spojené osoby sjednají nižší než běžnou cenu, rozdíl je následně dodaněn příjemci příjmu a tomu, který ji zaplatil již nevznikne z pohledu daně žádná výhoda (tj. není možné mimoúčetně zvýšit náklady o tento rozdíl).

NSS 7 Afs 233/2013 – Provize jako součást hodnoty stravenky

Judikát dokládá, že provize je pro účely ZDP započítávána do hodnoty stravenky a tak je také posuzována i pro účely daňově účinných nákladů. To všechno přesto, že pro účely účetnictví se ceniny oceňují pořizovací cenou a hodnota provize do jejich hodnoty nevstupuje. NSS konstatuje, že povaha stravenek z hlediska účetního není relevantní pro účely ZDP, který náklady na stravování řeší odlišným způsobem.

KOOV č. 421 z 26. 2. 2014 –Svěřenské fondy ve vztahu k zahraničním jednotkám

Trusty nebo foundations odpovídající podstatě našeho svěřenského fondu podle NOZ se také takto pro účely ZDP posuzují. Příjmy plynoucí ze SF, stejně tak i ze srovnatelných zahraničních jednotek, jsou u obmyšleného předmětem daně v momentě, kdy byly SF nebo zahraniční srovnatelnou jednotkou skutečně poskynuty k volné dispozici obmyšlenému.

KOOV č. 423 ze dne 26. 2. 2014 – Vymezení stejné činnosti pro účely převzetí daňových ztrát při přeměnách podle § 38na odst. 4 a 5 ZDP

Pokud se bude skutečně jednat o činnosti aktivně vykonávané a které lze považovat za stejné, například v případě nákupu a prodeje bez ohledu na případnou změnu prodávaného druhu zboží, kdy tato změna nijak nemění charakter činnosti, jedná se pro účely ZDP o stejnou činnost – tedy o jednu z podmínek pro přenos daňové ztráty. Jedná se o ucelené činnosti v daném oboru, a tedy lze připustit, že i činnosti vedlejší, které však bezprostředně souvisí s činností hlavní, bez kterých by tato nemohla být vykonávána.

KOOV č. 424 ze dne 29. 5. 2014 – Bezúplatné plnění podle § 20 odst. 8 poskytnuté spojenou osobou

Předmětem bezúplatného plnění může být majetek i poskytnutá služba. Přičemž dle § 20 odst. 8 ZDP může poskytovatel uplatnit daňový odpočet jen ve výši vynaložených vlastních nákladů. V případě spojených osob tady neplatí zásada obvyklých cen.

V případě zřetězení bezúplatných příjmů musí konečný příjemce prokázat, že dar byl nakonec použit pro dané účely a splnit tak podmínku pro osvobození od daně.

KOOV č. 447/18.03.15 – Technické zhodnocení pronajatého – podnajatého majetku

Hlavní závěry jsou tyto:

- pro účely ZDP není možné podnájemcem, který provedl TZ na podnajatém majetku, uplatňovat daňové odpisy. Odpisy jsou umožněny pouze nájemci nebo uživateli najatého majetku za podmínek § 28 odst. 3 ZDP.

- při realizaci TZ podnájemcem, které nebude nikým dalším hrazeno, nevzniká zdanitelný příjem nájemci, ale vlastníkovi majetku a to právě v případě, kdy vlastník majetku TZ podnajatého majetku podnájemci neuhradí. Tato transakce nebude mít dopad na nájemce.

- při ukončení nájmu podnájemce vyřadí TZ, z které nedostal od nikoho náhradu, jako daňově neúčinný náklad.

- v případě subleasingu se jedná o nájemní vztah, nikoliv o podnájem, proto TZ realizované nájemcem je možné, po udělení souhlasu nájemce, daňově odpisovat uživatelem, který není smluvním partnerem LS. Při předčasném ukončení leasingu ze strany uživatele, se pozice podnájemce do minulosti nemění. .

KOOV 428 – Stanovení vstupní ceny pro odepisování majetku ve spoluvlastnictví při zvýšení podílu na tomto majetku

- pokud dojde ke zvýšení spoluvlastnického podílu (například na budově) o další část (zvýšení z původní poloviny na tři čtvrtiny), odpisuje se každá část samostatně, přičemž nedochází k pokračování v odpisování původního vlastníka (s výjimkou právního nástupnictví)

KOOV 431 - Stanovení vstupní ceny pro odepisování majetku ve spoluvlastnictví při zvýšení podílu na tomto majetku vkladem nebo přeměnou

- pokud dojde k nabytí dalšího spoluvlastnického podílu vkladem, dochází k navýšení původního spoluvlastnického podílu na změněnou vstupní cenu a pokračování v odpisování

- při nabytí majetku splynutím spoluvlastníků bude nabyvatel odpisovat ze součtu zůstatkových cen jednotlivých podílů spoluvlastníků, kteří zanikli a způsob odpisování si zvolí.

KOOV 429 – Tvorba zákonných opravných položek u pohledávek z náhrady škody

- pokud se nejedná o spojené osoby, je možné tvořit k pohledávce z titulu náhrady škody zákonnou opravnou položku

- okamžikem vzniku pohledávky a datem účetního případu je nabytí právní moci rozhodnutí (například trestního příkazu), kterým se poškozenému přiznání nárok na náhradu škody, pokud nevznikne prokazatelně dříve (například přiznáním viníka). Pokud není v soudním rozhodnutí výslovně stanoveno jinak, považuje se den nabytí právní moci soudního rozhodnutí zároveň za sjednanou lhůtu splatnosti, která je pro tvorbu zákonné opravné položky zásadní.

KOOV 430 – Tvorba opravných položek k pohledávkám zvyšujícím základ daně

V případě přechodu fyzické osoby z daňové evidence na účetnictví dochází ke zvýšení základu daně o hodnotu neuhrazených pohledávek. Tyto pak přecházejí do účetnictví a není možné k nim tvořit zákonné opravné položky, neboť o jejich vzniku nebylo účtováno do výnosů. Toto platí i v případě pohledávky nabyté postoupením.  

KOOV 438 – Tvorba zákonných opravných položek při neprovedení zápočtu věřitelem

Aby bylo možné k pohledávce kryté splatným závazkem (a to závazkem i v nižší hodnotě), je nutné, aby věřitel nejprve provedl vzájemný zápočet a poté může ke „zbývající“ hodnotě pohledávky tvořit zákonné opravné položky.

KOOV 441 - Přechodné ustanovení k odpisu pohledávek vzniklých do konce roku 2003

U odpisu pohledávek vzniklých do konce roku 2003 je nutné i v roce 2015 postupovat podle zákona platného do konce roku 2003 (tj. může se jednat i o pohledávky nezaúčtované do výnosů).

KOOV 433 – Naturální mzda

- je nutné rozlišovat naturální mzdu – za vykonanou práci (daňově účinné náklady, zdanění u zaměstnance, povinné pojistné) a naturální benefit (obvykle nákladem není a je možné čerpat osvobození podle § 6 ZDP)

- způsob výplaty mzdy je základně v penězích, je možné se zaměstnancem dohodnout výplatu mzdy v naturální podobě

- naturální mzda nemůže být od daně osvobozena na základě § 6 odst. 9 ZDP

KOOV 454 – Daňové řešení příjmů studentů vysokých škol z odborné praxe

Ze stanovisek GFŘ vyplývá:

- ustanovení § 6 odst. 9 písm. l) ZDP není možné aplikovat na studenty vysokých škol,

- tyto příjmy z odborné praxe vysokoškoláků podléhají zdanění jako příjmy ze závislé činnosti,

- naopak od daně osvobozeny jsou příjmy žáků středních škol z praktického vyučování a studentů vyšších odborných škol z odborné praxe.

KOOV 434 – Osvobození bezúplatných příjmů veřejně prospěšného poplatníka při využití prostředků na dary mimo EU

- u veřejně prospěšného poplatníka je příjem vztahující se k darům na veřejně prospěšné účely od daně osvobozen (§ 19b odst. 2 písm. b) ZDP. Osvobození je podmíněno jen způsobem využití prostředků (§ 15 ods.t 1 nebo § 20 odst. 8 ZDP) a ne tím, kde je cílový dárce ( ČR, EU, EHS, Afrika….). Tím se umožňuje i řetězení darů mezi veřejně prospěšnými poplatníky s tím, že je vždy třeba zjistit konečné využití daru u příjemce.

KOOV 435 – Kombinace odčitatelné položky na výzkum a vývoj a různých forem veřejné podpory

- i malé (pouze například 10%ní) pokrytí hodnoty pořízeného majetku z veřejných zdrojů diskvalifikuje možnost uplatnění daňového odpočtu na výzkum a vývoj (tj. není možné do odpočtu zahrnout zbylých 90%)

- naopak veřejná podpora jednoho konkrétního nákladu neznamená automatické vyloučeného celého projektu z možnosti odpočtu.

KOOV 437 - Přípustnost stížnosti proti výzvě k odstranění pochybností.

V daném případě je třeba rozlišit dvě situace:

1. Stížnost směřuje proti výzvě jako takové – takovou nelze podat, neboť zpochybňuje rozhodnutí jako takové, stížnost není určena k likvidaci nezákonných rozhodnutí

• Stížnost směřuje proti tomu, že pochybnosti správce daně jsou vymezeny nedostatečným způsobem – takovou lze považovat za přípustnou. Nápravným opatřením však nebude zrušení výzvy, ale její upřesnění a odstranění nedostatků.  Za stávajícího ustanovení § 24 odst. 2 písm. zt) ZPD není možné paušální výdaje na dopravu aplikovat na vozidla v režimu finančního leasingu, stejně tak není možné paušální výdaj na dopravu aplikovat na vypůjčitele a to ani v případě zajišťovacího převodu práv s následnou výpůjčkou.  V případě bezúročné zápůjčky společníka do obchodní korporace či družstevníka do družstva nejde u obchodní korporace o bezúplatný příjem, který by měl vést ke zvýšení základu daně na straně obchodní korporace či družstva. Jedná se tedy o praktickou aplikaci dávného judikátu NSS čj. 1 Afs 106/2004 - 57 ze dne 28.04.2005 pro účely daně darovací. Podstata tohoto judikátu se tedy aplikuje i nyní do daně z příjmů.

1. KV 452/22.04.15 – Bezúplatné příjmy a jejich daňové dopady
2. Stejně tak by nebylo možné u vypůjčitele uplatňovat náhrady za spotřebované pohonné hmoty u zahraničních pracovních cest v případě, kdy skutečné náklady není možné prokázat a to s použitím tuzemských cen PHM.
3. KOOV 445 – Paušální výdaje na dopravu v případě finančního leasingu a v případě smlouvy o výpůjčce vozidla
4.  

V případě ručení společníka za obchodní korporaci a družstevníka za družstvo nevzniká bezúplatný příjem, který by měl vést ke zvýšení základu daně na straně obchodní korporace či družstva.