Daňové, právní a účetní novinky roku 2014 a 2015
Daňové, právní a účetní novinky roku 2014 a 2015
Závěry KANCL (Komise pro aplikaci nové civilní legislativy)
Závěry KANCL (15) – opravy a údržba při nájmu – nebudou-li mít strany po 1. 1. 2014 ve smlouvě o nájmu bytu výslovně upraveno, co se rozumí běžnou údržbou a drobnými opravami, je možné s ohledem na absenci podobného vymezení těchto pojmů v NOZ i nadále vycházet z dosavadní právní praxe nařízení vlády č. 25/1995 Sb., kterým se provádí OZ. Je vhodné, aby rozsah oprav a údržby byl upraven i ve starých smlouvách.
Závěry KANCL (17) – pro stroje jako součást stavby – ustanovení § 508 NOZ neupravuje kritéria součásti věci, pouze umožňuje oddělení vlastnictví věci, které jsou dle § 505 NOZ součástí nemovité věci. V případě, kdy byl stroj za právního stavu účinné do 31. 12. 2013 samostatnou věcí, NOZ na tom nic nemění. Pokud se však jedná o stroj pevně upevněný k nemovité věci, který nebyl ani do konce roku 2013 právně samostatnou věcí, jedná se o součást nemovité věci. Pouze na tyto případy se může vztahovat výhrada vlastnictví dle § 508 NOZ. Nepůjde tedy o každý upevněný stroj, ale jen o ten, který by svým odejmutím způsobil nemovité věci takovou újmu, že by tato věc nebyla schopna sloužit svému původnímu účelu buď z části, nebo vůbec.
Závěry KANCL (13) – vztah zvláštního předpisu a vymezení samostatné nemovité věci - § 498 odst. 1 NOZ (stanovení, že určitá věc není součástí pozemku) se vztahuje pouze na případy, kdy je smyslem a účelem zvláštního právního předpisu vyloučit určitou věc z režimu součásti pozemku s cílem zasáhnout do věcně právních vztahů k této věci, nikoliv pouze s cílem určení subjektu zvláštních práv a povinnosti (třeba ji udržovat v určitém stavu).
Závěry KANCL (19) – předkupní právo u bytových jednotek – přechodné ustanovení § 3056 NOZ o předkupním právu (ve vztahu pozemek a stavba) se nevztahuje k bytovým jednotkám
Závěry KANCL (24) – k nabytí vlastnictví obchodního závodu při jeho koupi nebo vkladu do obchodní korporace. V případě koupě obchodního závodu kupující nabývá vlastnické právo k nemovitostem, které tvoří obchodní závod v okamžiku, kdy nabyl vlastnické právo k obchodnímu závodu jako celku, nikoliv, jako za doby platnosti OBCHZ až k datu nabytí právních účinků vkladu do katastru nemovitostí. Vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí náležejících ke kupovanému obchodnímu závodu, má v nových podmínkách roku 2014 jen deklaratorní povahu. Vlastnické právo k obchodnímu závodu jako celku přechází podle § 2 180 odst. 1 NOZ zveřejněním údaje, že kupující (pokud je zapsán ve veřejném rejstříku) uložil dokladu o koupi závodu do sbírky listin. V případě kupujícího nezapsaného v obchodním rejstříku se datum nabytí vlastnického práva datuje k účinnosti smlouvy jako celku (§ 2180 odst. 2 NOZ).
V mezních případech je z hlediska daňového odpisování důležité, kdo vlastní majetek „onen den“ nabytí účinnosti smlouvy či jejího zveřejnění. Není-li ve smlouvě stanoveno jinak, práva se pozbývá na konci dne a kupující práva nabývá také ke konci dne. Při prodeji obchodního závodu a zveřejnění smlouvy dne 31. 12. Uplatní prodávající celé daňové odpisy a kupující také celé za další období od 1. 1.,kdy se stává vlastníkem majetku.
Závěry KANCL (25) – rozdělení zisku a jiných vlastních zdrojů. Pro všechny obchodní korporace platí pro výplatu prostředků z jiných kapitálových fondů § 40 odst. 1 ZOK (tj. protiinsolvenční pravidlo). Pouze pro a.s. jsou v ZOK specielní podmínky v §§ 350 odst. 1 ZOK (v důsledku rozdělení OKF není možné snížit vlastní kapitál pod výši upsaného základního kapitálu zvýšeného o fondy, které nelze volně rozdělit mezi akcionáře. Na rozdělení OKF nedopadá ustanovení § 350 odst. 2 ZOK. Ve výsledku lze konstatovat, že pravidla pro rozdělení zisku jsou odlišná od pravidel pro rozdělení OKF. Pozor, pro s.r.o. a družstva nejsou kromě § 40 odst. 1 podmínky pro výplatu OKF specielně upraveny. Samotná výplata podílu na zisku a OKF má zcela odlišné daňové pojetí. Zdanění příjmů z OKF je věcí příjemce.
Závěry KANCL (26) – příplatek mimo základní kapitál v a.s. Na příplatku mimo základní kapitál v a.s. se se změnou právní úpravy nic nemění a nadále je jeho poskytnutí možné a dovolené.
Závěry KANCL (27) – pro mezitímní účetní závěrku jako podklad pro výplatu zálohy na podíly na zisku. Jedná se o zákonný důvod sestavení účetní závěrky podle § 19 odst. 3 zákona o účetnictví a dotyčná ustanovení na mezitímní účetní závěrku platí.
Závěry KANCL (29)- odpovědnost při výkonu profese advokáta a daňového poradce (odborného poradenství podle zvláštního zákona) - novým odpovědnostním paragrafem je § 2950 NOZ. Podle KANCL se však škoda způsobená advokátem nebo daňovým poradcem neúplnou nebo nesprávnou informací nebo škodlivou radou je škodou způsobenou v souvislosti s výkonem těchto profesí a povinnost k její náhradě se řídí přednostně podle pravidel zakotvených v zákoně o advokacii či zákoně o daňovém poradenství; obecná úprava týkající se škody způsobené informací nebo radou podle § 2950 NOZ se neuplatní.
Závěry KANCL (30) - k zálohám na podíly na zisku - záloha na výplatu podílu na zisku se vypořádává vůči společníkovi nebo členovi, který je vlastníkem podílu, na který byla záloha vyplacena, ke dni splatnosti podílu na zisku. V případě akciové společnosti se záloha vypořádá vůči osobě, která byla akcionářem v rozhodný den pro uplatnění práva na výplatu podílu na zisku. Nevyplácí-li se zisk za účetní období, na nějž byla záloha na podíl na zisku poskytnuta, je třeba provést vypořádání s tím, kdo je vlastníkem podílu ke dni, v němž bylo příslušným orgánem obchodní korporace rozhodnuto, že zisk se na podíly na zisku nerozdělí, resp. nevyplatí, jinak v poslední den účetního období následujícího po účetním období, na nějž byla záloha na podíl na zisku poskytnuta“
KANCL (31) – základní kapitál v a.s. ve výši 1 mil. Kč - na akciové společnosti vzniklé před 31. 12. 2000, jejichž základní kapitál nedosahuje k 1. 1. 2014 výše 2 mil. Kč, se i po 31. 12. 2013 vztahuje čl. VIII bod 18 zákona č. 370/2000 Sb., a proto nejsou povinny zvýšit základní kapitál na 2 mil. Kč ve lhůtě stanovené v § 777 odst. 2 ZOK.“
Daň z příjmů roku 2014
V průběhu roku 2014 došlo k některým změnám a zpřesnění výkladů, navíc aktuální stav daňového práva modifikují také judikáty. K některým oblastem ZDP je proto třeba se vrátit.
Zpětné přidělení slevy na dani starobním důchodcům
Ústavní soud rozhodl postupně ve dvou rozsudcích ve prospěch uplatnění slevy na dani z příjmů fyzických osob všem starobním důchodcům. Prvním rozhodnutím z července tohoto roku následně došlo ke změně zákona platného pro zdaňovací období roku 2014, v září 2014 pak následoval nález Ústavního soudu umožňující zpětné uplatnění slevy také pro zdaňovací období roku 2013.
Zdaňovací období roku 2014
Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 31/13 dne 10. července 2014 o změně zákona o daních z příjmů v ustanovení § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP tak, že došlo k vypuštění znění: „daň se nesnižuje u poplatníka, který k 1. lednu zdaňovacího období pobírá starobní důchod z důchodového pojištění nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu“. Tato úprava zákona je účinná od 4. srpna 2014.
Konkrétní postup při aplikaci závěrů Ústavního soudu bude následující:
a) Postup v případě zaměstnanců
Pokud zaměstnance – starobní důchodce má zájem uplatnit slevu na dani při výpočtu měsíční zálohy na daň, oznámí tuto skutečnost svému zaměstnavateli formou vyznačení změny v prohlášení poplatníka. V tomto prohlášení poplatníka vyznačí datum změny, jež je rozhodné pro plátce daně, který tuto základní slevu zohlední při výpočtu zálohy na daň. Nejdříve je možné slevu uplatnit při výpočtu měsíční zálohy za červenec 2014, která bude vypočtena v srpnu za předpokladu, že zaměstnanec zaměstnavateli vyznačí změnu v prohlášení již v červenci. Obecně se ke změně přihlíží počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž bylo prohlášení změněno. Nejdříve se umožňuje uplatnit slevy za měsíc srpen, tj. měsíc, kdy došlo ke zveřejnění rozsudku ve Sbírce zákonů.
Pokud již zaměstnanec slevu uplatnil dříve, plátce ji zohlední při výpočtu záloh na dani sám (bez další úpravy prohlášení), a to nejdříve v měsíci srpnu 2014.
V rámci ročního zúčtování daně (v termínu do 31. března 2015) plátce daně základní slevu na dani zohlední a následně zaměstnanci vrátí přeplatek na dani. V případě, že v průběhu roku 2014 tuto slevu zaměstnanec neuplatnil, má možnost si ji uplatnit dodatečně v žádosti o roční zúčtování záloh za zdaňovací období 2014, popř. ji může uplatnit v daňovém přiznání, které si sám podá.
b) Postup v případě fyzických osob
Fyzické osoby pobírající starobní důchod si mohou na základě daňového přiznání za rok 2014 uplatnit základní slevu na poplatníka (tj. stejným způsobem jako do konce roku 2012).
Pokud osoba spravující pozůstalost podala v roce 2014 daňové přiznání do 3 měsíců ode dne smrti zůstavitele (starobního důchodce, který zemřel v roce 2014), kde neuplatnila základní slevu na dani, může si tuto slevu uplatnit formou dodatečného daňového přiznání (nejdříve však dnem 4. 8. 2014).
Zdaňovací období roku 2013
Na základě nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2340/2013 ze dne 16. září 2014 se umožňuje zpětné uplatnění slevy na poplatníka za zdaňovací období 2013 všem starobním důchodcům.
Konkrétní procesní postup při aplikaci závěrů Ústavního soudu se za zdaňovací období roku 2013 bude lišit od kroků provedených za zdaňovací období roku 2014::
a) Postup v případě zaměstnanců s příjmy zdaněnými zálohovou daní
Není možné zpětně (dodatečně) uplatit slevu na poplatníka prostřednictvím zaměstnavatele. Existuje pouze jedna výjimka, kdy pracující starobní důchodce podepsal u zaměstnavatele na zdaňovací období 2013. Prohlášení ze závislé činnosti, uplatnil slevu na dani a bylo mu provedeno roční zúčtování záloh, avšak zaměstnavatel mu tuto slevu nezohlednil. V dané situaci zaměstnanec nárok na slevu již uplatnil a zaměstnavatel mu předmětnou slevu dodatečně přizná (viz bod c).
V ostatních případech, kdy Prohlášení nebylo podepsáno, se zpětně nepodepisuje a starobní důchodce má možnost podat řádné daňové přiznání za rok 2013, kde tuto slevu uplatní. Tato situace nebude řešena dodatečným daňovým přiznáním, neboť zaměstnanec dosud žádné řádné daňové přiznání nepodal, proto nepodává přiznání dodatečné.
Starobní důchodci se nemusí v této situaci obávat sankcí za pozdní podání řádného daňového přiznání za rok 2013, neboť podle původně platné legislativy roku 2013 jim nevznikla povinnost daňové přiznání podat.
b) Postup v případě zaměstnanců s příjmy zdaněnými srážkovou daní
Pokud zaměstnanec pobíral od zaměstnavatele za rok 2013 pouze příjem, který podléhal dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně (srážková daň) nevznikla mu povinnost podat řádné daňové přiznání, nelze již dodatečně slevu na poplatníka uplatnit u zaměstnavatele, ale ani v daňovém přiznání. Jedná se o jediný případ, kdy není možné slevu na dani uplatnit. Tato situace je však standardní pro všechny poplatníky – daň stanovená srážkou se o slevu na poplatníka nesnižovala ani v minulosti, ani v současné době bez ohledu na skutečnost, zda se jedná či nejedná o starobního důchodce.
c) Postup u zaměstnavatele
V roce 2013 docházelo k situacím, kdy slevu na poplatníka starobní důchodci ve svých Prohlášeních požadovali, nicméně zaměstnavatelé jim ji v souladu s tehdy platnou legislativou nepřiznali. Sleva nebyla přiznání ani v ročním zúčtování daně. Zaměstnavatel provede opravu na dani podle § 38i odst. 2 ZDP a předmětnou slevu dodatečně přizná, jestliže neuplynuly 3 roky od konce lhůty pro podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za zdaňovací období roku 2013. Zaměstnavatel o rozdíl na dani (vzniklý z titulu přiznání nároku na slevu) sníží nejbližší odvod záloh správci daně.
d) Postup v případě fyzických osob podávajících daňové přiznání
Poplatník, který podal daňové přiznání za zdaňovací období 2013 a slevu na poplatníka v něm neuplatnil, případně nebyla správcem daně zohledněna, má možnost uplatnit předmětnou slevu na dani v dodatečném (nikoliv opravném) daňovém přiznání. Pokud by nastala situace, že poplatník za zdaňovací období roku 2013 dosud řádné daňové přiznání nepodal, ačkoliv mu vznikla povinnost k jeho podání, může uplatnit slevu na poplatníka opožděně podaném řádném daňovém přiznání.
e) Lhůty v daňovém řízení
Výše uvedená podání může poplatník učinit ve lhůtě pro stanovení daně, která podle daňového řádu činí tři roky, tj. do 1.4.2017. V souvislosti s podáním dodatečného daňového přiznání je nutné připomenout, že jeho lhůta pro řádné (neopožděné) podání je do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém poplatník zjistil oprávněnost uplatnění slevy na dani. V takovém případě pak nehrozí sankce za opožděné podání daňového přiznání.
Bezúročné a nízkoúročené půjčky mezi zaměstnavateli a zaměstnanci
Z hlediska zaměstnance
- Bezúročné zápůjčky – bez problémů na straně zaměstnance (vydlužitele) - příjem není předmětem daně (§ 3 odst. 4 písm. j) ZDP).
- Nízkoúročené zápůjčky – rozdíl mezi nižším a obvyklým úrokem již není možné osvobodit od daně, je nutné aplikovat § 23 odst. 7 ZDP (v případě spojených osob) a § 6 odst. 3 písm. a) ZDP (u všech zaměstnanců)
Z hlediska zaměstnavatele
- Bezúročné zápůjčky – aplikace § 23 odst. 7, pokud je vztah zaměstnavatele a zaměstnance vztahem spojených osob
- Nízkoúročené zápůjčky – aplikace § 23 odst. 7 a to i ve vztahu ke společníkovi, který je podle ZDP zaměstnancem
Autorské honoráře fyzických osob
Zahrnuje se pod způsob § 7 odst. 6 ZDP:
- originální jedinečné přednášky (nikoliv běžná výuka)
- licence na počítačový program (a to i tehdy, pokud má dotyčný na tuto činnost živnostenský list, neboť § 3 odst. 1 písm. b) zákona 455/1991 Sb. – živnostenský zákon, vylučuje v živností využívání výsledků duševní tvůrčí činnosti)
Nezahrnuje se pod způsob § 7 odst. 6 ZDP:
- odměna výkonného umělce
- odměna distributora SW licencí
- jakékoliv příjmy zaměstnance, čímž mu neupíráme autorství, ale režim srážkové daně se neuplatní.
Ještě jednou k cenným papírům v podmínkách roku 2014
| Nabyté do 31. 12. 2013 | Nabyté počínaje 1. 1. 2014 | |
| CP listinné i zaknihované | § 4 odst. 1 písm. w) lhůta 6 měsíců |
§ 4 odst. 1 písm. w) lhůta 3 roky |
| Kmenové listiny | § 4 odst. 1 písm. w) lhůta 5 let |
|
| Obchodní podíly | lhůta 5 let | lhůta 5 let se změnou počítání doby od nabytí |
| CP s významnějším podílem | § 4 odst. 1 písm. r) lhůta 5 let (prodej do 2014) lhůta 3 roky (prodej po 2014) |
§ 4 odst. 1 písm. w) lhůta 3 roky a to jak pro prodej CP nabytých v roce 2013 tak i v roce 2014 |
Inženýrské sítě v daních – aktuální stav
Žádný zákon je jako pojem nevymezuje, nejsou součástí pozemku, ale vždy samostatné, nejčastěji stavby. Nepatří mezi ně celá škála liniových staveb (patří tam kromě inženýrských sítí také pozemní komunikace, dráhy letišť, jiné dráhy. Jedná se o stavby, kde délka významně převyšuje šířku a výšku. Z hlediska ZDP se jedná o hmotný majetek bez ohledu na cenu. Z hlediska účetnictví se může jednat o DHM, zásobu, nebo nedokončenou stavbu. Inženýrské stavby podléhají dani z nabytí nemovitých věcí.
Zpřesňující výklad dalších ustanovení DPPO – novelizovaných pro rok 2014
Pro poplatníky daně z příjmů právnických osob platí stejně jako pro fyzické osoby inkorporace bezúplatných příjmů do předmětu daně z příjmů. Platí také shodná pravidla pro rozpoznání příjmů, které se budou danit v daňovém přiznání i stejný výčet příjmů, které se do základu daně nezahrnují.
Informace ke svěřenskému fondu a jeho registraci
Vzhledem k absenci sídla svěřenského fondu, nelze určit místní příslušnost správce daně podle ust. § 13 odst. 1 písm. b) daňového řádu, ale je určena podle ust. § 12 odst. 1 zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky. Místně příslušným správcem daně je tedy Finanční úřad pro hlavní město Prahu. Spravujícím územním pracovištěm v rámci Finančního úřadu pro hlavní město Prahu je Územní pracoviště pro Prahu 7. Registraci provádí svěřenský správce.
Osvobození bezúplatných příjmů všech poplatníků (§ 19b)
Podobně jako i u fyzických osob, je nutné definovat některé typy bezúplatných příjmů, které budou za splnění specifických podmínek od daně osvobozeny:
- příjmy z dědictví nebo odkazu,
- příjem obmyšleného z majetku, který byl do svěřenského fondu vyčleněn pořízením pro případ smrti, nebo zvýšil majetek svěřenského fondu pořízení pro případ smrti,
- příjmy veřejně prospěšných poplatníků na veřejně prospěšnou činnost (příjemce toto osvobození musí uplatnit a své rozhodnutí nemůže zpětně měnit). Při porušení podmínky použití prostředků,budou tyto zpětně zdaněny podle § 23 odst. 3 písm. a) bod 3 ZDP. Osvobození se nepoužije pro obce a kraje.
- příjmy plynoucí do veřejné sbírky, na humanitární nebo charitativní účel,
- příjem přijatý z veřejné sbírky.
Společná ustanovení
Základ daně (§ 23 ZDP)
Změna základní definice základu daně s akcentem na vazbu na výnosy.v případě účetních jednotek. V návaznosti na změny účetních předpisů (a to již s účinností od 1. 1. 2013 zavedením pojmu jiný výsledek hospodaření minulých let) se v ustanovení § 23 odst. 3 písm. a) bodu 15 zvyšuje základ daně v důsledku změny metody, která zvýšila vlastní kapitál a to v tom zdaňovacím období, ve kterém bylo o změně metody účtováno. Jedná se však pouze o úpravy, které se svým charakterem základu daně dotýkají (změna rozsahu kalkulačního vzorce pro ocenění nedokončené výroby, nebo změna metody ocenění zásob na skladu z (nebo na) pevnou cenu s odchylkou na (nebo z) jiné metody. Adekvátně se postupuje v případě vyúčtování změny metody jako snížení vlastního kapitálu (§ 23 odst. 3 písm. b) bod 6 ZDP.
V souladu s nově přeformulovaným ustanovením § 23 odst. 3 písm. a) bod 14 ZDP dojde ke zvýšení základu daně i v případě rozvahově zaúčtovaného odpisu závazku například z promlčených dividend v akciových společnostech.
Další novinkou je potřeba modifikace základu daně ve vztahu k bezúplatným příjmům a jejich následnému použití v závislosti za způsobu zaúčtování.
Novelizované pravidlo obvyklých cen (§ 23 odst. 7 ZDP)
Základní podstata i aplikace pravidla obvyklých cen zůstává zachována. Nově je možné obvyklou cenu stanovit i znaleckým posudkem (pokud není jiná možnost doložení obvyklé ceny). Tato možnost byla v praxi aplikována již v minulosti, nyní ji zákon výslovně připouští. Novinkou jsou dvě výjimky, kdy se pravidlo obvyklých cen nepoužije. Stane se tak v případě:
- smlouvy o výprose nebo výpůjčce, která bude uzavřena mezi spojenými osobami,
- uzavření smlouvy mezi spojenými osobami o nízkoúročeném nebo bezúročném úvěrovém finančním nástroji (viz definice v § 19 odst. 1 písm. zk) ZDP), pokud věřitelem je:
- daňový nerezident, nebo
- daňový rezident, který je členem obchodní korporace, nebo
- fyzická osoba.
Daňově účinné náklady (§ 24 ZDP)
Nečekanou změnu zaznamenáváme v § 24 odst. 2 písm. t) ZDP, kdy dochází ke zúžení i rozšíření výčtu majetku, u kterého je výdaj limitován výší příjmů z jeho prodeje v tomto duchu:.
- v případě prodeje pozemků právnickými osobami, je výdaj řízen hodnotou výdaje v účetnictví a to bez ohledu na výši příjmu,
- nově se zavádí limit pro výdaje u prodeje majetku veřejně prospěšného poplatníka, který majetek využíval zcela nebo z části k veřejně prospěšným činnostem, z nichž příjmy nejsou předmětem daně. Ztráta z prodeje majetku tedy nebude daňově uznatelná.
K rozšíření limitu daňové uznatelnosti dochází v § 24 odst. 2 písm. zu) ZDP. Daňově účinný motivační příspěvek pro studenty se zvyšuje na hodnotu 5 000 Kč pro středoškolského studenta a na 10 000 Kč pro studenta vysoké školy. Stále platí, že z pohledu studenta se jedná o příjmy podle § 6 ZDP.
Daňově neuznatelné náklady (§ 25 ZDP)
V souvislosti s novým vymezení možného osvobození darů veřejně prospěšného poplatníka na tuto situaci reaguje ustanovení § 25 odst. 1 písm. i) ZDP, které daňově neuznává náklady hrazené z prostředků, jejichž zdrojem byl u poplatníka – právnické osoby bezúplatný příjem, který byl od daně osvobozen. Výjimkou jsou náklady vynaložené na úrokové příjmy, které podléhají zvláštní sazbě daně a také na použití prostředků z kapitálového dovybavení.
V podobném duchu se nesou také nová ustanovení § 25 odst. 1 písm. zp) a zq) ZDP – majetek nabytý bezúplatně při současném osvobození od daně z příjmů (dary,dědictví, dotace), nebo pokud bylo takové nabytí majetku postaveno mimo předmět daně, není možné daňově zohlednit ve formě:
- odpisů (až na výjimky uvedené v § 27 písm. j) ZDP)
- zůstatkové ceny při likvidaci či prodeji, případně vstupní ceny při likvidaci či prodeji u majetku vyloučeného z odpisování,
- hodnoty zásob při jejich spotřebě, apod.
- Výslovně je definována daňová neuznatelnost členských příspěvků hrazených poplatníkem, příjemci, který má tyto členské příspěvky osvobozené od daně. Jedná se o přímou podmíněnost a návaznost ustanovení § 25 odst. 1 písm. zo) ZDP– daňová neuznatelnost a § 19 odst. 1 písm. a) ZDP – výčet osvobozených příspěvků. Daňově účinné členské příspěvky jsou taxativně uvedeny v § 24 odst. 2 písm. d) ZDP.
Majetek vyloučený z odpisování a pokračování v odpisování (§ 27 a § 30 odst. 10 ZDP)
Ve vztahu k inkorporaci daně darovací do daně z příjmů se modifikuje majetek vyloučený z odpisování rozšířením skupiny tohoto majetku o:
- hmotný majetek, jehož bezúplatné nabytí bylo od daně z příjmů osvobozeno nebo nebylo předmětem daně s výjimkou majetku fyzické osoby nabytého dědictvím nebo odkazem a s výjimkou fyzické osoby - obmyšleného, pokud se jedná o hmotný majetek, který byl do svěřenského fondu vyčleněn pro případ smrti nebo který zvýšil majetek svěřenského fondu pro případ smrti.
Odčitatelné položky od základu daně
Odčitatelné položky od základu daně u veřejně prospěšného poplatníka (§ 20 odst. 7 ZDP)
Tuto standardní odčitatelnou položku ve výši 30% ze základu daně za zákonem stanovených podmínek je možné uplatnit pro veřejně prospěšné poplatníky ( minulosti byla doménou neziskových organizací) s výjimkou obce, kraje, poskytovatele zdravotních služeb, profesní komory a poplatníka založeného za účelem chránění podnikatelských zájmů (s výjimkou organizací zaměstnavatelů). Tito jmenovaní poplatníci tento zvýhodňující odpočet nemohou uplatnit.
Speciální postavení veřejných vysokých škol a veřejných výzkumných institucí
Použití „klasické“ odčitatelné položky dřívějších neziskových organizací se významně vylepšuje pro poplatníka, který je veřejnou vysokou školou nebo veřejnou výzkumnou institucí (i pokud má formu o.p.s. nebo ústavu). Tito jmenovaní poplatníci mají specifické podmínky v podobě vyšších limitů pro uplatnění výhody (30% ze základu daně, maximálně 3 mil.. Kč, minimálně 1 mil. Kč). Lhůta pro kvalifikované použití prostředků získaných úsporou je 1 rok.
Odpočet darů (§ 20 odst. 8 ZDP)
Zákon beze změny, či jen s formálními změnami zachovává výčet možných příjemců darů i účely poskytnutých darů. Zachován je i minimální limit poskytnutého daru, maximální limit odpočtu daru byl zvýšen na 10% ze základu daně již sníženého o odpočty podle § 34 ZDP. Od základu daně nově výslovně nelze odečíst hodnotu bezúplatného plnění, na základě kterého plyne poskytovateli bezúplatného plnění nebo osobě s ním spojené prospěch bez poskytnutí odpovídajícího protiplnění.
Jedná se o doplnění upozorňující zákaz zneužití práva. Tato zásada vyplývá ze základních norem soukromého práva, platí i v ostatních oblastech, stejně tak i pro dary jejichž poskytovatelé jsou fyzickými osobami.
Odpočet na výzkum a vývoj (§ 34 a násl, ZDP)
Základní filosofie tohoto odpočtu se nemění, novela přináší některá, pro poplatníky převážně pozitivní, změny:
- na výzkum a vývoj je možné odečíst hodnotu 110% výše nákladů vynaložených na projekt výzkumu a vývoje pod podmínkou, že náklady výzkumu a vývoje v průběhu realizace projektu porostou ve srovnání s minulým obdobími. 110% odpočet se vztahuje k přírůstku výdajů na výzkum a vývoj,
- původní odpočet ve výši 100% nákladů na výzkum a vývoj zůstává zachován,
- z možnosti uplatnění odpočtu se vyjímají výdaje na certifikace výsledků dosažených prostřednictvím výzkumu a vývoje (nic to však nemění na jejich daňově uznatelnosti),
- je možné uplatnit jako odpočet výdaje vynaložené na služby nakoupené od výzkumných organizací a vysokých škol.
Tato odčitatelná položka od základu daně je neoddělitelně spjata s Pokynem D – 288, který však dosud není novelizován. Po provedení této úpravy se jednotlivé body změn zkonkretizují.
Odpočet na podporu odborného vzdělávání (§ 34f až 34h ZDP)
Tento nový odpočet od základu daně se rovná součtu odpočtu na podporu pořízení majetku na odborné vzdělávání a odpočtu na podporu výdajů vynaložených na žáka nebo studenta v rámci odborného vzdělávání. Ustanovení § 23 odst. 3 písm. a) bod 18 ZDP stanoví proces vrácení částky uplatněné jako odpočet na odborné vzdělávání, pokud následně došlo k porušení podmínek. Základ daně bude upravování v období, kdy k porušení či nedodržení podmínek došlo.
Odpočet na podporu odborného vzdělávání je co se týče aplikace velmi komplikovaný a vázaný na řadu podmínek, které definuji majetek, kterého se odpočet týká, evidenci jeho používání (například povinnost vedení třídní knihy), definován je také pojem odborného vzdělávání (§ 34f odst. 2 ZDP).
Podíl využití strojů pro odborné vzdělávání se stanoví v zdaňovacím období uplatnění odpočtu s tím, že v následujících dvou zdaňovacích obdobích musí být stanovený podíl dodržen pod sankcí vrácení již uplatněného odpočtu. Vzniklý odpočet může být uplatněn ve zdaňovacím období, ve kterém vznikl, případně ve třech následujících.
K tomuto tématu byla vydána Informace Ministerstva financí, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva průmyslu a obchodu k uplatňování odpočtu na podporu odborného
vzdělávání od základu daně z příjmů č.j. MF-42363/2014/1501-1 ze dne 19. 5. 2014
Novinka v uplatnění daňové ztráty jako odčitatelné položky od základu daně
Rozsudek NSS čj. 9 Afs 41/2013 -33 ze dne 27. 2. 2014 - na základě tohoto rozsudku je daňovému subjektu umožněno uplatnit daňovou ztrátu i v doměřovacím řízení (jak v rámci postupu k odstranění pochybností, tak v rámci daňové kontroly). Jedná se o průlomovou záležitost, na kterou bude reagovat další novelizace ZDP. GFŘ v této věci sdělilo:
„V již probíhajících a nove zahajovaných dílcích daňových řízeních na daních z příjmu je nutné připustit uplatnění odečtu daňové ztráty daňovým subjektem dle § 34 zákona c. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů či změny jeho výše v řízení vyměřovacím, v řízení doměřovacím, a to i v rámci postupu k odstranění pochybností či daňové kontroly, jakož i v řízení o rádném opravném prostředku proti rozhodnutí vydanému ve vyměřovacím či doměřovacím řízení. Podrobná metodika k výše uvedenému bude zpracována ve spolupráci s Ministerstvem financí.“
Novinka v daňových přiznáních na dani z příjmů roku 2014 – zavádí se nová vykazovací povinnost právnické osoby. Povinná příloha k daňovému přiznání k daní z příjmů se bude podávat již za zdaňovací období roku 2014. Příloha bude obsahovat seznam vzájemných závazků a pohledávek mezi spojenými osobami. Nová povinnost se bude týkat daňových poplatníků, kteří splní alespoň jedno z kritérií pro povinný audit a současně budou uskutečňovat transakce se spojenými osobami se sídlem v zahraničí. V případě vykázání daňové ztráty či obdržení příslibu investičních pobídek se bude příloha vyplňovat i v případě vztahů mezi tuzemskými spojenými osobami.
Změny zákona o rezervách
Změny v § 8 ZoR – tvorba opravných položek k pohledávkám za dlužníky v insolvenci
V oblasti tvorby zákonných opravných položek přicházíme o výjimku, podle které bylo do konce roku 2013 možné tvořit zákonné opravné položky k pohledávkám za dlužníky v insolvenci (za splnění řady specifických podmínek) i za předpokladu, že se jednalo o pohledávky mezi spojenými osobami. Počínaje 1. 1. 2014 to již možné nebude a k pohledávkám mezi spojenými osobami, které jsou vymezeny podle zákona o daních z příjmů (§ 23 odst. 7 ZDP), již nebude možné i za dodržení všech ostatních podmínek § 8 ZoR, tvořit zákonnou opravnou položku. Dříve (tj. do konce roku 2013) vytvořené zákonné opravné položky k pohledávkám mezi spojenými osobami však je možné zachovat a není nutné tyto zákonné opravné položky předčasně rušit. K tomu dojde v souladu s § 8 ZoR až podle výsledků insolvenčního řízení, případně v případě, kdy pohledávku účinně popřel insolvenční správce.
Zásadní změny v § 8a ZOR
Zákonné opravné položky se tvoří za těchto předpokladů (pozor na rozdíl mezi vlastními pohledávkami a pohledávkami nabytými postoupením) a v těchto výších:
- od splatnosti vlastní pohledávky uplynula lhůta delší než 18 měsíců, pak je možné tvořit zákonnou opravnou položku až do výše 50% neuhrazené hodnoty pohledávky,
- od splatnosti vlastní pohledávky uplynula lhůta delší než 36 měsíců, pak je možné tvořit zákonnou opravnou položku až do výše 100% neuhrazené hodnoty pohledávky,
Velmi důležité je však přechodné ustanovení zákona - výše uvedené novinky se vztahuji jen na pohledávky vzniklé po datu nabytí účinnosti zákona. Pro pohledávky vzniklé do konce roku 2013 platí ustanovení § 8a ZoR ve znění platném do konce roku 2013.
Stanovisko KOOV 429/06.16.14 – Tvorba zákonných opravných položek u pohledávek z titulu náhrady škody - stanovisko vyznívá ve prospěch tvorby zákonných opravných položek v případě, že pachatel a poškozený nejsou spojenými osobami. Vznik i splatnost pohledávky je dána nabytím právní moci příslušného rozsudku.
DPH
Nová kritéria pro vydání rozhodnutí o nespolehlivém plátci
Generální finanční ředitelství vydalo dodatek č. 2 ke své informaci stanovující podmínky pro aplikaci institutu espolehlivého plátce. Zásadní změny jsou následující
- Hodnota kumulativního nedoplatku se snižuje z 10 mil. Kč na 500 tis. Kč Pokud plátce neuhradí DPH ve lhůtě splatnosti (nebo náhradní splatnosti) a kumulativní nedoplatek bude po dobu nejméně tří po sobě jdoucích kalendářních měsíců v minimální výši 500 tis. Kč, může být identifikován jako nespolehlivý plátce.
- Plátci je opakovaně vyměřena nebo doměřena daň podle pomůcek. Opakovaností se rozumí, pokud tato situace nastane alespoň ve dvou zdaňovacích obdobích ze šesti po sobě jdoucích.
- Plátce neposkytuje požadovanou součinnost. Jedná se o situace, kdy plátce nereaguje na výzvy správce daně nebo nepředloží požadované údaje.
- Plátce opakovaně nepodá daňové přiznání, hlášení nebo výpis z evidence. Opakovaností se rozumí, pokud tato situace nastane alespoň dvakrát v období dvanácti po sobě jdoucích kalendářních měsíců.
- Plátce uvede nepravdivé nebo neúplné informace v registraci k DPH
Nově zavedené podmínky budou správcem daně uplatňovány od 1. října 2014 (body 1–4), resp. od 1. ledna 2015 (bod 5). Lze tak očekávat, že se okruh nespolehlivých plátců v budoucnu významně rozroste.
Účetnictví
Interpretace Národní účetní rady I – 29 - Opravy chyb, změny v účetních odhadech a změny v účetních metodách
Interpretace byla schválena 23. června 2014
Interpretace navazuje na § 15a Vyhlášky 500/2002 Sb. ve vztahu k nové úpravě platné od 1. 1. 2013 v oblasti opravy chyb minulých let a změn účetních metod. Vzhledem k tomu, že Vyhláška nedefinuje pojmy „účetní chyba“, „změna metody“ a „změna odhadu“, činí tak tato Interpretace včetně postupů zaúčtování. Na tuto problematiku volně navazuje také změna srovnatelných údajů, která je řešena v Interpretaci I – 30 – Srovnatelnost informací za běžné a minulé účetní období v individuální účetní závěrce podnikatelů.
První část I – 30 je věnována definicím pojmů
Účetní chybou minulých let (dále jen „chyba“) se rozumí opomenutí nebo chybné účtování v minulých účetních obdobích či vykázání položky v účetní závěrce sestavené za minulá období v chybné výši nebo na chybném řádku výkazu.
Chyby vznikají opomenutím či nesprávným naložením s určitou informací:
- chybné použití účetních pravidel (například špatně zvolená souvztažnost)
- chyba ve výpočtu (například účetních odpisů, které jsou jinak metodicky správně)
- chybným sestavením účetní závěrky (například nerozlišení krátkodobých a dlouhodobých pohledávek a závazků v rozvaze)
- přehlédnutím (nezaúčtováním přijaté faktury, ztracení dokladu)
- podvodem (například záměrné zaúčtování faktury i dokladu o její úhradě do nákladů)
Účetním odhadem se rozumí údaj uvedený v účetní závěrce, který je v důsledku nejistot, která je přirozenou součástí podnikatelského prostředí, nelze přesně stanovit, a proto jejich výše může být pouze odhadnuta. Změna odhadu je pak důsledek nového vývoje, nové skutečnosti.
S účetními odhady se setkáme v podobě:
- dohadných položek aktivních i pasivních
- účetních rezerv
- účetních opravných položek
- změny způsobu či doby účetního odpisování
- změna náhledu na výši realizovatelné odložené daňové pohledávky
Není možné vyloučit i kombinaci účetní chyby (a nutnosti jejího odstranění) a změny účetního odhadu (a jeho opravy). Jinými slovy řečeno, je možné se dopustit chyby při stanovení účetního odhadu.
Změnou metody se rozumí, když účetní jednotka začne vykazovat, oceňovat nebo zveřejňovat jednotlivé prvky účetní závěrky jiným způsobem, než doposud. Jinými slovy řečeno začne stejnou ekonomickou realitu zachycovat jinak s tím, že každá změna musí vést ke zlepšení vypovídací schopnosti účetní závěrky.
Pro účely Interpretace se změnou metody nerozumí metody, které jsou uvedeny v § 4 odst. 8 Zákona o účetnictví, případně účetní metody uvedené ve vyhlášce .Jedná se o definice účetních metod pro jiné účely. Interpretace vnímá změnou metody každý stav, kdy stejnou ekonomickou skutečnost účetní jednotka začne zachycovat a vykazovat jinak, proto změny metody je třeba vnímat v tomto kontextu.
Druhá část je věnována konkrétním postupům – realizaci
a) Oprava účetních chyb
Oprava účetních chyb se provádí retrospektivně, tedy tak, aby stav po opravě vypadal pokud možno tak, že účetní chyba nikdy nevznikla. Opravy chyb i změn metod nesmí zkreslit údaje vykazované za běžné období, protože s ním nijak věcně nesouvisí. Retrospektivní jsou i opravy účetních výkazů v části srovnatelných údajů.
K tomu se použije:
- účtování proti výsledku hospodaření minulých let do běžného účetního období (tj. nejdivějšího období, ve kterém je možné ještě opravu provést), nikoliv pak přímo proti účtu Zisk minulých let či Ztráta minulých let
- oprava chyby bude popsána v účetní závěrce
- srovnávací údaje budou označeny jako upravené
- pokud v této souvislosti došlo také ke změně daňové povinnosti a to jak splatné, tak i odložené, je nutné i v tomto případě použít účtování proti účetnímu výsledku hospodaření minulých let. V daném případě vycházíme z toho, že chybou je nejen dotyčné opomenutí či chybné účtování, ale i chybně vykázaná daňová povinnost, která se k chybě váže. Stejně tak je ovšem nahlíženo i na chybně stanovenou daňovou povinnost minulého období, která vznikla nesprávnou aplikací daňových zákonů. Pokud bude tato chybná daňová povinnost opravena, jedná se o případ opravy chyby minulých let a bude použit účet Jiný výsledek hospodaření minulých let.
Pouze případ takové změny daňových předpisů (či existence nového rozsudku), které nebyly v daném okamžiku výpočtu daňové povinnosti známy a nyní mění daňovou povinnost, budou účtovány výsledkově do běžného účetního období.
b) Změna metody
Změna metody je prováděna také retrospektivně za použití obdobných nástrojů jako oprava chyb minulých let. Stejný je i dopad při účtování dodatečné splatné i odložené daně, pokud se ke změně metody váží.
c) Změna odhadu
Změna odhadu se provádí prospektivně, dopad této změny se tedy projeví v běžném, případně i budoucím období. Nedochází také k opravě srovnatelných údajů. Stále platí, že použití jakéhokoliv účetního odhadu i jeho změny musí být přiměřeně zdokumentováno. Výše opravných položek, rezerv a případně použití reálné hodnoty musí být popsáno v účetní závěrce.
Platí, že budoucí změna původně správné stanoveného odhadu, není opravou chyby. Změna odhadu se odvíjí od nových skutečností, proto jim v praxi (na rozdíl od chyb) nelze předcházet. Je třeba však připustit, že i v případě odhadu je možné se dopustit chyby. Pak je třeba od sebe odlišit retrospektivní opravu chyby odhadu a prospektivní změnu v odhadu.
Interpretace Národní účetní rady I – 30 - Srovnatelnost informací za běžné a minulé období v individuální účetní závěrce podnikatelů
Interpretace byla schválena 23. června 2014
Interpretace nahrazuje dříve platnou Interpretaci č. 11, která řešila stejnou problematiku. Zároveň je tato Interpretace pokračováním problematiky opravy chyb a změn účetních metod v následném účetním období, které jsou řešeny I- 29.
Účetní legislativa obecně zakotvuje požadavky na srovnatelnost informací uváděných v účetních závěrkách, přičemž Vyhláška 500/2002 Sb. přímo vyžaduje úpravu údajů vykazovaných za minulé účetní období za účelem jejich srovnatelnosti s vykazovanými údaji za běžné účetní období. Účetní legislativa však již neodpovídá na otázku jak v praxi postupovat. Z hlediska praktického přepočítávání údajů za předcházející období často vyvstávaly otázky možného zpochybnění spolehlivosti a srozumitelnosti prezentovaných účetních závěrek, které již byly dříve schváleny a zveřejněny, případně otázky mířící na zásadu bilanční kontinuity.
Interpretace tyto pochybnosti odmítá s tím, že schválení ani zveřejnění minulých účetních závěrek není překážkou změny aktuálně vykazovaných srovnávacích údajů pocházejících z těchto účetních závěrek, neboť:
- aktuální účetní závěrka je opět schvalována (a to včetně srovnávacích údajů) a
- nedílnou součástí účetní závěrky je příloha, která změny ve srovnatelných údajích vysvětluje.
Interpretace tak ve většině případů trvá nejen na vysvětlení změn údajů za předcházející účetní období, ale i na jejich přímém provedení v aktuálním účetním výkazu. Interpretace tak řeší přístup ke srovnatelným účetním údajům v účetních výkazech v těchto případech:
- Reklasifikace údajů účetní závěrky - tj. rozdělení některých součtových řádků na podrobnější členění – oprava se provádí.
- Změny účetních metod a to jak důsledku účetních předpisů (například první účtování o odložené dani), ale i v důsledku rozhodnutí účetní jednotky (například rozhodnutí o přecenění ekvivalencí) – oprava se provádí.
- Opravy účetních chyb za již uzavřená účetní období – oprava se provádí. Interpretace uvádí názorný příklad modifikace účetních výkazů v případě opravy účetní chyby.
- Změny účetních odhadů - vzhledem k prospektivnímu způsobu účtování se srovnávací údaje nemění a oprava se neprovádí.
- Přístup v případě nestejně dlouhých účetních obdobích. Interpretace dává návod k postupu a připouští i v některých případech neuvedení srovnávacích údajů.
- Situace v nové účetní jednotce vzniklé v důsledku přeměn obchodních společností – uvádí se pouze údaje ze zahajovací rozvahy, ostatní srovnávací údaje se neuvádí.
- Situace u právního nástupce v důsledku přeměn obchodních společností – pokud by uvedení srovnávacích údajů bylo zavádějící, uvedou se pouze údaje ze zahajovací rozvahy.
Daňový řád a správa daní
Metodický pokyn GFŘ k aplikaci § 157 odst. 7 daňového řádu
Cílem tohoto pokynu Generálního finančního ředitelství je v rámci celého území státu maximální možná míra jednotnosti a objektivnosti při rozhodování o upuštění od předepsání úroku z posečkání úhrady daně nebo jejího rozložení na splátky (dále jen „posečkání“) dle § 157 odst. 7 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád.
Pokyn je svojí postatou a strukturou obdobou dříve vydávaných pokynů, které stanovily podmínky pro prominutí příslušenství daně například při pozdním zaplacení daní. Tato v minulosti plošně využívaná možnost již v daňovém řádu neexistuje, stále však ještě existuje možnost upuštění od předepsání úroku z posečkání úhrady daně nebo jejího rozložení na splátky.
Podobnou funkci i obsah má také Pokyn č. GFŘ – D – 17 k rozhodování ve věci žádostí o prominutí odvodů a penále za porušení rozpočtové kázně, který použijeme v případě sankcí z chyb v dotacích.
POKYN č. MF - 4 o stanovení lhůt při správě daní
Č.j.: MF-111307/2013/39, účinnost od 11. 8. 2014 (nahrazuje pokyn MF – 1 z roku 2012)
Daňový řád v § 38 stanoví možnosti obrany daňového poplatníka před nečinností správce daně. Pokyn MF- 4 stanoví pro poplatníky „orientační přehled“ lhůt, jejichž překročení by se mohlo stát znakem nečinnosti. Lhůty jsou pro správce daně závazné.
Úroky z prodlení na zlomu starého a nového práva
Pro stanovení výše úroků z prodlení, které nastalo do konce roku 2013 platila Vyhláška 142/1994 Sb. Počínaje 1. 1. 2014 nabývá účinnosti Nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
Úroky z prodlení se počítají podle sazby REPO sazba ČNB stanovené k prvnímu dani pololetí zvýšené o 8 procentních bodů. Jedná se o sazbu p.a. Tento způsob stanovení sazby úroků z prodlení platí v případě, pokud není ve smlouvě stanoveno jinak (§ 1970 NOZ).
Ke změnám došlo i v případě smluvní pokuty (§ 2048 a násl. NOZ):
- smluvní pokutu vylučuje sjednání náhrady škody,
- nemusí být sjednána písemně, pokud se k tomu smluvní strany nezavážou.
Novely daňových zákonů s účinností od 1. 1. 2015 – návrhy
Vzhledem k tomu, že s výjimkou zákona 196/2014 Sb. o jednom správním místě v DPH není dosud žádný zákon na konci legislativního procesu, uvádím pouze rámcově jednotlivé typy změn, které jsou v jednotlivých daňových zákonech obsaženy. Podrobné rozpracování nastane až po schválení zákonů v Senátu ČR.
Zákon č. 458/2011 Sb. o jednom inkasním místě
Z důvodu upuštění od realizace jednoho inkasního místa od 1. ledna 2015 dochází ke zrušení bodů, které byly původně navrženy s účinnosti do 1. 1. 2015:
Novela zákona o dani z příjmů 1. 1. 2015 (psp č. 252, Senátní tisk 343)
Daň z příjmů fyzických osoba
Novinky v osvobození
- osvobození majetkového prospěchu (přesun do § 4a ZDP) do úhrnné výše 100 tis. Kč od jednoho poskytovatele za rok mimo příbuzenské vztahy
- tržby z prodeje cenných papírů budou posuzovány vzhledem ke konstantě 100 tis. Kč jako celek
- obnovení slevy na dani pro starobní důchodce, obnovení limitu 840 tis. Kč
Změny v § 6
- neosvobozená investiční část životního pojištění, stejná restrikce v odčitatelné položce fyzických osob na stejnou část životního pojištění,
- osvobození majetkového prospěchu z bezúročné zápůjčky do limitu 300 tis. Kč za rok
Změny v § 7
- vazba § 420 NOZ na § 7 ZDP (živnostenské či jiné oprávnění)
- omezení paušálních výdajů u 60% na 1,2 mil. Kč, stejně tak i pro 80% na 1,6 mil
- možnost zápočtu ztráty z § 7 pro účely solidárního zvýšení daně
- nový pohled na autorské honoráře ve vztahu ke srážkové dani (zachovaný limit 10 tis. Kč, omezen rozsah na úroveň roku 2013), nemožnost zahrnutí do daňového přiznání
Změny v § 8 a § 10
- umožněny výdaje v § 8 ZDP v případě zapůjčení zapůjčených peněz v podobě placených úroků
- osvobození bezúplatných ostatních příležitostných příjmů od nepříbuzných je do 15 tis. Kč ročně od téhož poplatníka
Další změny
- dary ze SJM jsou využitelné oběma manžely (dle dohody)
- dodaňování zrušeného penzijního připojištění 10 let zpětně (počínaje rokem 2006) ve vztahu k odčitatelné položce
- zvýšené slevy na druhé a další dítě
- zálohy na daň z příjmů zůstavitele v době jeho daňového života se neplatí
- daňové přiznání v případě solidárního zvýšení daně v případě závislé činnosti (již pro rok 2014)
- odpočet ztráty z ležící pozůstalosti je možný,
- oznámení o osvobozených příjmech FO nad 5 mil. Kč (§ 38v ZDP),
- slevy na dani za umístění dítěte v zařízení péče o děti předškolního věku max. do výše minimální mzdy (§ 35bb ZDP),
- další změny limitů pro FO z titulu zvýšení minimální mzdy na 9 200 Kč k 1. 1. 2015, .
Daň z příjmů právnických osob
- § 19b ve vazbě na majetkový prospěch do limitu 100 tis. Kč,
- vklady do svěřenských fondů jsou postaveny na roveň vkladů do obchodních korporací (nejsou bezúplatným nabytím, vazba na pokračování v odpisování),
- rozpuštění nepovinného rezervního fondu (režim efektivního snížení základního kapitálu)
Společná ustanovení zákona
- polhůtní závazky zvyšují základ daně, pokud jsou po lhůtě splatnosti již 30 měsíců,
- jiný výsledek hospodaření minulých let (zpřesnění modifikace základu daně),
- zpřesnění vrácení odpočtu na odborné vzdělávání,
- dary a jejich vztah k zásadě zneužití práva,
- účelový dar na pořízení investice snižuje hodnotu dlouhodobého majetku (již pro rok 2014),
- § 23 odst. 4 písm. e) ZDP – opuštění vazby na předcházející zdaňovací období,
- § 24 odst. 2 písm. zc) ZDP – zrušení vazby na § 25 a zavedení vazby na přeúčtování
- hodnota stavby v případě zániku práva stavby je daňově účinným výdajem,
- odpis pohledávky účtované do jiného výsledku hospodaření minulých let je daňově účinný za splnění ostatních podmínek zákona,
- odpisování zděděného majetku povoleno i právnickým osobám,
- vstupní cena nabyvatele vkladu v případě, kdy se stane poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí,
- dodatečné daňové přiznání nevylučuje odpočet vyšší ztráty (§ 38p)
- daňové penále z doměřené daně v případě uplatnění daňové ztráty („penále z fiktivního doměrku“)
Zákon o rezervách
- změna v § 8a, odlišný stav roku 2013, 2014 a 2015 (zkrácení doby po splatnosti pohledávky na 30 měsíců pro tvorbu 100% opravné položky)
Novely zákona o DPH k 1. 1. 2015
Zákon bude novelizován trojicí změn:
- zákon 196/2014 o jednom správním místě
- návrh psp č. 251 o zavedení druhé snížené sazby daně
- návrh psp č. 291 o rozšíření režimu přenesení daňové povinnosti a dalších změnách k zamezení daňových úniků
Zákon č. 196/2014 – zákon o jednom správním místě (Mini one stop shop)
Místo plnění v případě zmíněných služeb je při poskytování osobě nepovinné k dani vždy v místě příjemce služby a to bez ohledu na osobu poskytovatele. Nově se tedy režim uplatní i na osoby povinné k dani z EU. – tedy i na české plátce DPH. K podání „EU přiznání“ bude sloužit zvláštní režim jednoho správního místa (mini One Stop Shop).
Související pojmy (Prováděcí nařízení Rady č. 282/2011 novelizované č. 1042/2013)
- v § 6a definuje telekominukační služby
- v § 6b služby rozhlasového a televizního vysílání
- v čl. 7 elektronické služby
- v čl. 24a až 24c některé případy stanovení místa příjemce
Zjednodušený systém bude znamenat podání EU přiznání v ČR podle jednotlivých členských států a zaplacení daně v ČR. Nebude nutná registrace v jednotlivých členských státech.
Změna sazeb DPH od 1. 1. 2015 (psp 251)
Dochází k zavedení druhé snížené sazby DPH ve výši 10% (příloha 3a) a to na:
U položky léky podle nové přílohy č. 3a bude možné uplatnit druhou sníženou sazbu daně u kódu NCS 2843-2846, 2852, 3002, 3003, 3004 a 3006. Dojde tak k rozdělení dosavadní položky „Farmaceutických výrobků“ (dosavadní příloha č. 3) na očkovací látky, léky, chemické antikoncepční přípravky na hormonálním základě (dále jen „léky“) ve druhé snížené sazbě daně (10%) a na farmaceutické výrobky v první snížené sazbě (15%). Veterinární léčiva zůstávají v základní sazbě daně (21%). Pokud bude lék uvedený v seznamu humánních léčivých přípravků možno použít i k léčbě zvířete, zůstává tento lék i nadále ve druhé snížené sazbě daně (10%), tj. nerozhoduje tedy účel použití.
Položku knihy bude možné nově zařadit do druhé snížené sazby daně (10%) podle NCS 4901, 4903, 4904. Tímto vymezení dojde k rozdělení dosavadní položky „Knihy, brožury, letáky, prospekty, noviny a časopisy atd.“ (dosavadní příloha č. 3) na zboží v první snížené sazbě daně (15%) a na knihy, obrázkové knihy pro děti a hudebniny ve druhé snížené sazbě daně (10%). Do druhé snížené sazby daně lze zařadit pouze takové knihy, které odpovídají vymezení HS a výslovně uvedenému slovnímu popisu k tomuto kódu v textové části této přílohy a současně u nich nesmí podíl plochy reklamy překročit 50%. Do druhé snížené sazby daně (10%) tedy nebudou zařazeny noviny, časopisy, omalovánky, kartografické výrobky atd. a rovněž knihy, obrázkové knihy a hudebniny, které mají více, jak 50% podíl reklamy a zůstávají proto i nadále v základní sazbě daně (21%).
Položku nenahraditelná dětská výživa (tak jak uvádí Koaliční smlouva) představuje správně pojem „nezbytně nutná dětská výživa“, podle nové přílohy č. 3a znamená zboží zařazené do NCS 0402, 0404, 1901, 2106 a je jí výživa pro kojence, tj. děti do ukončeného dvanáctého měsíce věku a malé děti, tj. děti od ukončeného jednoho roku do ukončeného třetího roku věku.
Dále se ruší jednotná sazba daně ve výši 17,5%, která měla nabýt účinnosti k 1. 1. 2016..
Další změny ve vztahu k potírání daňových úniků – rozšíření režimu přenesení daňové povinnosti (psp 291)
- změny ve výpočtu obratu pro účely DPH (zahrnutí § 56a do obratu podle § 4a ZDPH)
- zrušení snížení limitu na 750 tis. Kč,
- vystavení daňového dokladu v případě prodeje obchodního majetku plátce v dražbě,
- rozsah plnění je neopomenutelnou náležitostí daňového dokladu,
- sazby daně u staveb pro bydlení a sociální bydlení (§ 48 – opravy, TZ, § 49 – výstavba a převod)
- § 56, dělení pozemků na stavební a ostatní (zastavěné, tvořící funkční celek se stavbou, nezastavěné a zastavěné stavbou, se kterou netvoří funkční celek),
- upřesnění § 56a (nepoužije se na pozemky, prázdné právo stavby, nájem inženýrské sítě)
- volba režimu u polhůtních staveb a osvobozených pozemků,
- přenesení daňové povinnosti na převod nemovitých věcí podle § 56 ZDPH (na základě souhlasu plátce – příjemce s výběrem zdanění u polhůtních nemovitých věcí),
- změna ve výpočtu obytné plochy obytných prostor (započítání plochy vnitřních stěn, nezapočítání sklepů a komor u bytů),
- nové dělení režimu přenesení daňové povinnosti.
Režim přenesení daňové povinnosti se bude podle návrhu uplatňovat následovně:
– trvalé použití režimu přenesení daňové povinnosti. Vedle dodání zlata, dodání zboží uvedeného v příloze 5 zákona (odpady) a stavebních a montážních prací se nově uplatní tento režim i v případě volby zdanění u dodání nemovité věci.
– dočasné použití režimu přenesení daňové povinnosti. Zavedení přílohy 6 a mechanismu rychlé reakce. Předpokládaný obsah přílohy č. 6 - emisní povolenky, mobilní telefony, laptopy, tablety, herní konzole, integrované obvody, obiloviny, technické plodiny a surové nebo polozpracované kovy, elektřina, telekomunikační služby. Spouštěčem dočasného režimu přenesení daňové povinnosti je rozhodnutí vlády, nikoliv ukončený legislativní proces.
S účinností od 1. 1. 2016
- zavedení kontrolního hlášení
- obsahem jsou realizovaná zdanitelná plnění v tuzemsku a přijatá zdanitelná plnění v tuzemsku
- forma povinně elektronická do 25 dnů od skončení kalendářního měsíce (bez liberace a bez následné lhůty pro potvrzení)
- zásadně měsíční podání i u čtvrtletních plátců (bez vazby na lhůtu pro podání přiznání)
- zrušení souhrnného hlášení na přenesení daňové povinnosti
- porušení povinností souvisejících s kontrolním hlášením má být spojeno se značnými sankcemi (1 tis. Kč až 50 tis. Kč, při závažném ztížení správy daně až 500 tis. Kč).
- zavedení povinnosti podávání daňových podání k DPH elektronickou formou všemi plátci DPH
Účetnictví
Pro rok 2015 se očekává pouze dílčí novela Vyhlášky 500/2002 Sb. na téma účetního zachycení práva stavby jako samostatného dlouhodobého majetku bez ohledu na to, zda bude či nebude materializováno (zastavěno stavbou).
S účinky od 1. 1. 2016 se počítá s rozsáhlou novelou zákona o účetnictví, která bude kategorizovat účetní jednotky na mikro, malé, střední a velké. V závislosti na kategoriích bude účetním jednotkám ukládat odlišné povinnosti. Dojde také ke znovuzavedení jednoduchého účetnicí pro vybrané právnické osoby s tím, že podmínky využití a způsob vedení budou upraveny zákonem. .
Ostatní majetkové daně
Dojde k novelizaci zákona o dani z nabytí nemovitých věcí (Senátní tisk 185) a k novelizaci zákona o dani z nemovitých věcí (psp 292).
Ing. Ivana Pilařová