Daňové a účetní novinky pro rok 2015
Daňové a účetní novinky pro rok 2015
Daňové a účetní novinky
roku 2015
Novela ZDP pro rok 2015
Zákon č. 267/2014 Sb.
Účinnost: 1. 1. 2015, vybraná ustanovení platí pro rok 2014
Zákon o daních z příjmů je novelizován s účinností od 1. 1. 2015 zákonem č. 267/2014 Sb. – zákon, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony a také zákonem č. 247/2014 Sb. - o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů. V souvislosti s novelou zákona o daních z příjmů je novelizován také zákon o rezervách, daňový řád a z částečně rušena některá ustanovení zákona č. 458/2011 Sb. o jednom inkasním místě.
- Daň z příjmů fyzických osob
1.1. Přesun majetkového prospěchu do příjmů od daně osvobozených
Z důvodu zavedení oznámení o osvobozených příjmech (§ 38v ZDP) jsou všechny tři typy majetkového prospěchu, které byly dříve vyčleněny mimo předmět daně, zařazeny § 4a písm. m) ZDP, tj. mezi osvobozené příjmy. Majetkový prospěch vzniklý fyzické osobě jako vydlužiteli při bezúročné zápůjčce, vypůjčiteli při výpůjčce a výprosníkovi při výprose se od daně osvobodí (s výjimkou takového příjmu ze závislé činnosti) za předpokladu, že:
- se jedná o majetkový prospěch od příbuzného v linii přímé a vedlejší, nebo
- se jedná o majetkový prospěch od osoby, se kterou poplatník žil nejméně po dobu jednoho roku bezprostředně před získáním příjmu ve společné domácnosti a pečoval o ni, nebo byl na ni odkázán výživou, nebo
- se jedná o příjmy obmyšleného, který sám majetek do svěřenského fondu vyčlenil, nebo ho tam vyčlenila osoba výše uvedená, nebo
- příjmy v úhrnu z těchto majetkových prospěchů (z výpros, výpůjček a bezúročných zápůjček) od téhož poplatníka nepřesáhnou roční limit 100 000 Kč. V případě, že majetkový prospěch tento limit převýší, je třeba celou hodnotu majetkového prospěchu považovat za příjem zdanitelný.
1.2. Změny ve zdanění příjmů z prodeje cenných papírů
Nová úprava zajišťuje, aby se jednotlivý příjem z prodeje cenných papírů v otázce splnění podmínek osvobození zkoumal jako celek. Buď je osvobozen z důvodu časového testu (§ 4 odst. 1 písm. w) ZDP), nebo z důvodu finančního limitu 100 000 Kč (§ 4 odst. 1 písm. w) ZDP). Obě osvobození nelze kombinovat. Nejprve se celkové roční příjmy z prodeje cenných papírů (bez ohledu na časový test doby držby) podrobí finančnímu limitu. Pokud celkové roční příjmy z prodeje cenných papírů nepřevýší limit 100 000 Kč, jedná se o příjmy od daně osvobozené a s nabývacími cenami prodaných cenných papírů se již nepracuje. Pokud jsou příjmy nad limitem 100 000 Kč, aplikuje se osvobození podle § 4 odst. 1 písm. w) ZDP. Zdanitelné příjmy snížené o nabývací ceny a další náklady spojené s prodejem cenných papírů se uvedou v daňovém přiznání jako příjem podle § 10 ZDP, přičemž zisky a ztráty z jednotlivých obchodů s cennými papíry se mezi sebou kompenzují. Toto platí pouze za předpokladu, kdy cenné papíry nejsou zařazeny do obchodního majetku fyzické osoby.
1.3. Ekonomicky činní starobní důchodci
Základní sleva na poplatníka v roční výši 24 840 Kč se vztahuje i na starobní důchodce, nicméně pro rok 2015 musí ekonomicky činní starobní důchodci počítat se dvěma restrikcemi:
- do zákona se zpět vrací ustanovení, které bylo platné naposledy ve zdaňovacím období roku 2012 a to v podobě § 4 odst. 3 ZDP. Jedná se o zdanění pravidelně vypláceného důchodu u poplatníka, jehož součet příjmů podle § 6 a dílčích základů daně podle § 7 a 9 přesáhne limit 840 000 Kč. Do tohoto limitu se započítá i příjem ze závislé činnosti zdaněný srážkovou daní, pokud tento příjem poplatník přizná v daňovém přiznání.
- Ustanovení § 4 odst. 1 písm. h) ZDP se posuzuje ve vztahu k minimální mzdě platné k 1. 1. 2015 ve výši 9 200 Kč. Příjmy ve formě pravidelně vypláceného důchodu nebo penze je od daně osvobozen pouze do limitu 36 násobku minimální mzdy (tj. 331 200 Kč). Nadlimitní příjmy jsou zdanitelné podle § 10 ZDP.
1.4. Prominutá daň z příjmů
V případě, kdy ministr financí takové výjimečné rozhodnutí o prominutí daně či o prominutí úhrady daně z příjmů vydá, zejména v souvislosti s vyhlášením výjimečného stavu ve vztahu k živelným pohromám (například povodňové slevy z úhrady daně za zdaňovací období roku 2013), bude zcela zřejmé, že takto zaniklý závazek nebude zvyšovat základ daně (§ 5 odst. 10 písm. a) ZDP).
1.5. Změny v závislé činnosti
V této oblasti nastala řada změn a upřesnění:
- formálně se doplňuje, že příjmy jednatelů za výkon funkce se považují za příjmy ze závislé činnosti, přičemž se nejedná o věcnou změnu, ale jen o doplnění zákona pro zvýšení právní jistoty poplatníků.
- majetkový prospěch vzniklý zaměstnanci jako vydlužiteli z titulu bezúročné zápůjčky od zaměstnavatele se osvobozuje až do úhrnné výše nesplacených jistin 300 000 Kč. Majetkový prospěch ve výši obvyklého úroku z jistin převyšujících tuto částku se budou zdaňovat jako příjem ze závislé činnosti (§ 6 odst. 9 písm. v) ZDP).
- majetkový prospěch plynoucí zaměstnanci z titulu výpůjčky a výprosy není od daně osvobozen a zahrnuje se do základu daně v plné výši v úrovni tzv. superhrubé mzdy.
- ustanovení § 6 odst. 6 ZDP týkající se poskytnutí vozidla zaměstnavatele také k soukromým účelům zaměstnance doznalo pouze upřesnění ve vztahu k tomu, že se zdaňuje nepeněžní příjem ze všech vozidel poskytnutých zaměstnanci (nikoliv použitých zaměstnancem) k soukromým účelům.
- u zdaňovaných příjmů z dohody o provedení práce (§ 6 odst. 4 ZDP) se nově umožňuje i daňovým nerezidentům, kteří si podávají daňové přiznání, započíst srážkovou daň z těchto příjmů na celkovou daňovou povinnost (§ 36 odst. 8 ZDP). Rezidenti mají tuto možnost již počínaje 1. 1. 2014 a pro rok 2015 se na této možnosti nic nemění.
- novinkou je také nová úprava osoby plátce daně v situaci mezinárodního pronájmu pracovní síly na území EU a EHP. Podstatou nové právní úpravy je, že dochází ke změně osoby plátce daně z uživatele práce pronajatých pracovníků, na osobu pronajímatele – organizační složku zahraniční agentury práce.
Procesní ustanovení v závislé činnosti
Z důvodu značné administrativní náročnosti se zpět vrací původně zkrácená lhůta pro zpracování ročního zúčtování záloh na daň ze závislé činnosti a to na 31. 3. 2015, namísto původního data 15. 3. 2015. S tím je spojeno i prodloužení původně zkrácené lhůty pro vrácení přeplatků na dani vypočtených z ročního zúčtování daně ze závislé činnosti, či pro vrácení daňových bonusů. Tyto částky budou zaměstnancům vráceny nejpozději při zúčtování mzdy za březen (nikoliv do 31. 3. 2015, jak ukládalo původní znění zákona). Nové lhůty lze najít v 38ch odst. 4 a 5 ZDP.
Dochází k rozšíření povinnosti podat daňové přiznání a to poplatníkem s příjmy ze závislé činnosti, který zaviní daňový nedoplatek (§ 38g odst. 5 ZDP). Plátce daně tak bude moci řešit opravu chyb vzniklých ze zavinění poplatníka (např. z titulu chybných údajů v Prohlášení) pouze oznámením o vzniklých chybách správci daně. Dlužnou částku pak musí uhradit zaměstnanec a to podáním daňového přiznání na základě výzvy, kterou obdrží od správce daně. Správce daně v tomto případě neuplatní pokutu za opožděné podání daňového tvrzení, pokud poplatník daňové tvrzení podá ve lhůtě stanovené ve výzvě.
Souběžně s rozšířením povinnosti k podání daňového přiznání zaměstnanci dochází také k redukci těchto povinností. Na základě ustanovení § 38g odst. 4 ZDP vzniká povinnost podat daňové přiznání v důsledků solidárního zvýšení daně pouze zaměstnancům, u kterých dochází k překročení „ročního limitu“ solidárního zvýšení daně a to bez ohledu na to, že byl překročen tento limit při výpočtu měsíční zálohy. Tato změna platí zpětně i pro rok 2014, přičemž „roční limit“ pro uplatnění solidárního zvýšení daně za rok 2014 se rovna maximálnímu vyměřovacímu základu pro odvod sociálního pojištění (1 245 216 Kč). Dotyční zaměstnanci pak mohou požádat zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování daně ze závislé činnosti již za rok 2014.
1.6. Změny v životním pojištění hrazeném zaměstnavatelem
Z důvodu zamezení zneužívání soukromého životního pojištění k obcházení daňové povinnosti se omezuje možnost osvobození příspěvků zaměstnavatele na soukromé životní pojištění zaměstnance, pokud platba obsahuje tzv. „investiční“ složku namísto klasického kapitálového životního pojištění (§ 6 odst. 9 písm. p) ZDP). Účelem je neosvobozovat tu složku placeného pojistného, kterou mohou zaměstnanci získat jako příjem (tj. vybrat) aniž by se jednalo o pojistné plnění či zánik pojistné smlouvy.
Osvobození příspěvků zaměstnavatele placených na výše uvedené („investiční“) soukromé životní pojištění zaměstnance zaniká a to počínaje příspěvky placenými po 1. 1. 2015. Vybrané prostředky po 1. 1. 2015 se tak stávají jednorázovým zdanitelným příjmem zaměstnance a to zpětně za dobu 10 let (pro tyto účely je rok 2015 prvním z desetileté doby). Dodanění zaměstnancem předčasně vybraných prostředků (příspěvků od zaměstnavatele) se provede v rámci § 6 a to prostřednictví daňového přiznání podaného poplatníkem (§ 38g odst. 6 ZDP). Toto se nevztahuje na příspěvky zaměstnavatele, které byly zaměstnanci poskytnuty a osvobozeny do konce roku 2014
1.7. Příjmy ze samostatné činnosti
Podnikání bez podnikatelského oprávnění
Výslovně se stanoví, že příjmem ze samostatné činnosti je také příjem, ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění, přestože dotyčný poplatník potřebné oprávnění nemá. Tato změna vyplývá z ustanovení § 420 NOZ, který podnikatele definuje bez vazby na držbu živnostenského či jiného oprávnění k podnikání. Nejedná se o zpochybnění či zrušení oprávnění k podnikání podle živnostenského zákona, ale o novou vazbu soukromého práva a zákona o daních z příjmů. Tuto změnu je možné použít i pro rok 2014.
Zdanění autorských honorářů
Opětovně se mění přístup ke zdanění autorů, kteří mají příjmy na základě autorského zákona. Dochází k částečnému návratu do legislativy platné do konce roku 2013, kdy se srážková daň ve výši 15% vztahovala pouze k honorářům za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu a televize, nikoliv k honorářům za autorská práva v širokém slova smyslu. Limit měsíčního příjmu od jednoho plátce příjemci však zůstává stejný jako v roce 2014 – tj. nesmí přesáhnout 10 000 Kč měsíčně (§ 7 odst. 6 ZDP). Pro rok 2015 také odpadá možnost přiznání těchto příjmů zdaněných srážkovou daní v daňovém přiznání a započtení této sražené daně na skutečnou výši daňové povinnosti v daňovém přiznání. Tato možnost existovala pouze za rok 2014.
Limitování výše paušálních výdajů
Dochází k „zastropování“ všech druhů paušálních výdajů (tj. výdajů stanovených procentem z příjmů), přičemž při stanovení limitů se vycházelo z ročních příjmů ve výši 2 mil. Kč. Vazba příjmů a nové nepřekročitelné výše paušálních výdajů je následující:
80% 1 600 tis. Kč
60% 1 200 tis. Kč
30% 600 tis. Kč
40% 800 tis. Kč
Zápočet ztráty podle § 7 na základ daně pro solidární zvýšení daně
Zásadní novinkou je možnost snížení základu daně pro solidární zvýšení daně ve výši 7% o aktuálně vykázanou daňovou ztrátu ze samostatné činnosti podle § 7 (§ 16a odst. 3 ZDP).
1.8. Příjmy z kapitálového majetku
Právo na výplatu podílu na zisku, umožní-li toto společenská smlouva, mají počínaje 1. 1. 2014 i jiné osoby než společníci. V případě, že podíl na zisku obdrží jiná osoba než společník, jedná se o podíl na zisku zdaňovaný „klasicky“, tj. pokud je příjemcem fyzická osoba, uplatní se srážková daň ve výši 15%. Výjimkou je situace, kdy se podíl na zisku vyplácí zaměstnanci, který není společníkem. V takovém případě se jedná o příjem podle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP.
Novinkou je také možnost uplatnění výdajů v § 8, pokud se jedná o zaplacené úroky z částek, použitých na poskytnutí úročené zápůjčky nebo úvěru a to až do výše příjmů z přijatých úroků. Neumožňuje se tedy vznik daňové ztráty.
1.9. Ostatní příjmy
Pro zvýšení právní jistoty poplatníků se vymezují jednotlivé druhy příjmů. Toto vymezení limituje zápočet příjmů a výdajů v rámci jednotlivých druhů příjmů, přičemž celkově vykázaná ztráta z jednoho druhu příjmů se nemůže započítat na zisk z jiného druhu příjmů. Do zákona je doplněno přesné vymezení druhů příjmů z prodeje majetku, který není součástí obchodního majetku. Jedná se o příjmy z prodeje:
- nemovitých věcí,
- cenných papírů
- jiných věcí.
Mezi ostatní příjmy podle § 10 ZDP se nově řadí i příjem z rozdělení rezervního fondu vytvořeného ze zisku mezi společníky – fyzické osoby (§ 10 odst. 1 písm. o) ZDP). Reálně se však příjem do daňového přiznání nezahrne, neboť bude zdaněn srážkovou daní. Pouze v případě, kdy by se jednalo v výplatu rezervního fondu vzniklého vkladem, jedná se o příjem podle § 10 a jako výdaj bude uvedena nabývací hodnota obchodního podílu (aplikace režimu efektivního snížení základního kapitálu). Novinka se vztahuje pouze na ty obchodní korporace (a její společníky), které se podřídily zákonu o obchodních korporacích jako celku (§ 777odst. 5 ZOK) a povinnost tvořit rezervní fond nevyplývá z jejich společenské smlouvy.
Osvobození příležitostně přijatých darů u fyzických osob od dárců, kteří nejsou příbuznými v řadě přímé a pobočné a nejedná se o osoby žijící spolu ve společné domácnosti, je vázáno na limit 15 000 Kč ročně od téhož poplatníka (§ 10 odst. 3 písm. c) bod 4 ZDP). Je přitom velmi důležité, že se nejedná o dar přijatý v souvislosti se samostatnou činností, neboť zde žádný limit osvobozených darů neexistuje. Výjimku tvoří i dar přijatý v souvislosti se závislou činností, jehož případně osvobození je při splnění specifických podmínek uvedeno v § 6 odst. 9 ZDP.
1.10. Novinky vyplývající ze zákona o dětských skupinách
Zásadní změny zákona o daních z příjmů vyplývající ze zákona č. 247/2014 Sb. jsou následující:
- V souvislosti s možností provozování dětské skupiny či mateřské školky zaměstnavatelem, či v souvislosti s příspěvkem zaměstnavatele na toto zařízení provozované jiným subjektem, je možné volit dvojí daňový režim uplatňování daňové ztráty z provozu dětské skupiny (nebo mateřské školky) či příspěvku na provoz podobného zařízení provozovaného jiným subjektem a následného dopadu do základ daně zaměstnance, který své dítě do dotyčného zařízení péče děti předškolního věku umístí, je možné volit mezi dvěma variantami:
- a) poskytnutí příspěvku zaměstnavatele v nepeněžité podobě na péči dítěte v předškolním zařízení či dětské skupině z FKSP, či daňově neuznatelných nákladů, nebo provozování dětské skupiny či mateřské školky s neuznatelností daňové ztráty v kombinaci s následným osvobození nepeněžního příjmu u zaměstnance (§ 6 odst. 9 písm. d) ZDP), nebo
- b) příspěvek zaměstnavatele z daňově uznatelných nákladů, nebo provozování dětské skupiny či mateřské školky s uznatelností daňové ztráty z jejího provozu (§ 24 odst. 2 písm. zw) a § 25 odst. 1 písm. k) ZDP, v kombinaci s následným zdaněním příjmů u zaměstnance (nenaplněny podmínky § 6 odst. 9 písm. d) ZDP).
Současně dochází k zavedení slevy za umístění dítěte v zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školky (§ 35bb ZDP). Sleva může být poskytována ve výši skutečných výdajů placených poplatníkem do zařízení na umístění dítěte, maximálně však do výše minimální mzdy. Na základě § 31 zákona č. 247/2014 Sb. platí sleva za umístění dítěte již za zdaňovací období roku 2014. Jedná se o slevu roční uplatnitelnou v daňovém přiznání či ročním zúčtování daně ze závislé činnosti.
Uplatnění této slevy nijak nesouvisí s restrikcí na uplatnění daňového zvýhodnění na vyživované dítě a slevy na dani na vyživovaného manžela pro fyzické osoby uplatňující výdaje procentem z příjmů (§ 35ca ZDP), pokud součet dílčích základů daně, u kterých byly výdaje uplatněny, je vyšší než 50% celkového základu daně. Uplatnění daňového zvýhodnění na vyživované děti a slevy za umístění dítěte se u jednoho poplatníka vzájemně nepodmiňuje.
Maximální výše této slevy činí:
Za rok
2014 8 500 Kč,
2015 9 200 Kč.
1.11. Odčitatelné položky fyzických osob
Dary a dárci krve
Odpočet na dary z titulu darování krve je podmíněn tím, že dárci nedostávají finanční úhradu výdajů spojených s odběrem krve s výjimkou prokázaných cestovních výdajů. „Úplatné dárcovství“ krve již neexistuje, dárci však mohou žádat úhradu prokazatelně vynaložených výdajů až do výše 5% minimální mzdy. Tyto příjmy pak jsou od daně osvobozené, dárci však nemohou souběžně čerpat odčitatelnou položku jako dar pro účely zdravotnictví.
Zdaňování dříve uplatnění odčitatelné položky předčasně zrušeného penzijního připojištění Poplatníci, kteří poruší daňové podmínky smlouvy na penzijní připojištění se státním příspěvkem, penzijní pojištění nebo doplňkové penzijní spoření (§ 15 odst. 5 ZDP), musí dříve uplatněné odčitatelné položky od základu daně z tohoto titulu „dodanit“ jejich celkovým vyčíslením v § 10 jako jednorázového příjmu bez možnosti uplatnění výdaje. Toto se vztahuje na dobu uplynulých 10 let s tím, že s ohledem na č. II. bod 1 přechodných ustanovení zákona č. 545/2005 Sb. se dodanění netýká příspěvků uplatněných před 1. 1. 2006. Pokud tedy k předčasnému ukončení smlouvy dojde v roce 2016, zdaňují se uplatněné odpočty za roky 2006 až 2015.
Odčitatelná položka na životní pojištění
Od základu daně nelze počínaje 1. 1. 2015 odečíst tu část poplatníkem zaplaceného pojistného na soukromé životní pojištění, která je určena k investování s investičním rizikem pojistníka. I zde dochází k „dodanění“ v případě předčasného ukončení smlouvy, pokud placené pojistné bylo v minulých zdaňovacích obdobích uplatněno jako odčitatelné položka od základu daně. I v tomto případě dochází k omezení zpětného dodanění na dobu uplynulých 10 let. Povinnost zdanění dříve uplatněných odčitatelných položek od základu daně se neuplatní v případě, kdy bude rezerva, kapitálová hodnota nebo odkupné převedeno na jakoukoliv jinou (i již existující) smlouvu soukromého životního pojištění splňující podmínky zákona.
1.12. Daňové zvýhodnění na vyživované děti
Za otevřenou podporu rodin s více dětmi lze považovat změny v daňovém zvýhodnění na dítě (§ 35c ZDP). Jedná se o „progresivní“ daňové zvýhodnění pří vyšším počtu vyživovaných dětí ve společné domácnosti poplatníka:
Výše daňového zvýhodnění na děti:
Ročně měsíčně
- na první dítě 13 404 Kč 1 117 Kč
- na druhé dítě 15 804 Kč 1 317 Kč
- na třetí a další dítě 17 004 Kč 1 417 Kč
Rozhodující pro stanovení výše daňového zvýhodnění je celkový počet dětí vyživovaných ve společné domácnosti s poplatníkem, přičemž není podstatné pořadí narození jednotlivých dětí. Pokud se v průběhu zdaňovacího období počet dětí v rodině změní (zvýší nebo sníží), dochází k modifikaci výše daňového zvýhodnění.
Pro výpočet daňového bonusu je stále požadován příjem minimálně ve výši šestinásobku minimální mzdy – tj. aktuálně pro rok 2015 příjem ve výši 55 200 Kč. Do limitu příjmů se započítává i příjem z dohod o provedení práce zdaněných srážkovou daní, pokud budou tyto příjmy poplatníkem přiznány v daňovém přiznání.
1.13. Specielní ustanovení k zemřelým poplatníkům
Placení záloh z ležící pozůstalosti a možnost uplatnění daňové ztráty
Zálohy neplatí správce pozůstalosti jménem zůstavitele ode dne úmrtí do dne ukončení řízení o pozůstalosti. Jedná se o výjimku v placení záloh (§ 38a ZDP) vztahující k fikci tzv. „daňového života“. Tuto fikci stanoví daňový řád již s účinností od 1. 1. 2014 pro poplatníky zemřelé počínaje 1. 1. 2014 (§ 239a a násl. zákona 280/2009 Sb. ).
Ve stejné situaci, tj. za dobu „daňového života“, se upřesňuje možnost snížit základ daně z ležící pozůstalosti o v minulosti vzniklou a dosud neuplatněnou daňovou ztrátu zemřelého poplatníka. Zdůrazněme závěrem, že dědic již počínaje 1. 1. 2014 nemá možnosti uplatnit daňovou ztrátu zůstavitele jako svoji odčitatelnou položku od základu daně a to ani v případě, kdy v jeho činnosti pokračuje.
- Daň z příjmů právnických osob
2.1 Vybrané případy osvobozených příjmů
Z § 18 odst. 2 písm. f) ZDP byly vyňaty tři druhy majetkového prospěchu, které byly do konce roku 2014 postaveny mimo předmět daně. Počínaje 1. 1. 2015 jsou nově zařazeny do § 19b ZDP – tedy do množiny bezúplatných příjmů, které jsou za splnění určitých podmínek od daně osvobozeny (§ 19b odst. 1 písm. d) ZDP). Jedná se o majetkový prospěch vydlužitele při bezúročné zápůjčce, vypůjčitele při výpůjčce a výprosníka při výprose. Podmínkou osvobození je limit 100 tis. Kč příjmů v úhrnu ze všech jmenovaných majetkových prospěchů od téže osoby. Limit je počítán za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání. Limit je třeba chápat jako porovnávací konstantu – tedy při jejím překročení dani podléhá celá hodnota příjmu.
Další novinkou je osvobození příspěvků výrobců nebo provozovatelů solárních elektráren podle zákona o odpadech za zpětný odběr, zpracování, využití a odstranění elektrozařízení (§ 19 odst. 1 písm. zc) ZDP). Tuto změnu je možné použít již pro zdaňovací období roku 2014.
2.2 Výplata prostředků z nepovinného rezervního fondu členům obchodní korporace
Rekodifikované právo nestanoví obchodním korporacím povinnost tvorby rezervního fondu s výjimkou situace, kdy tuto povinnost stanoví společenská smlouva. Pokud dojde k rozpuštění v minulosti vytvořeného rezervního fondu nebo obdobného fondu obchodní korporace, bude se s příjmem člena obchodní korporace nakládat jako se snížením základního kapitálu efektivním způsobem (§ 36 odst. 2 písm. i) ZDP). Termín „obdobný fond“ zahrnuje nedělitelný fond v družstvu, nebo jiné fondy, které mohou být ze zisku tvořeny podle vnitřního předpisu společnosti. Pokud byl rezervní či jiný fond tvořen ze zisku, bude s ním daňově naloženo jako s podíly na zisku (zdanění srážkovou daní či osvobození podle § 19 odst. 1 písm. zf) ZDP), pokud byl tvořen při vzniku společnosti vkladem, bude tato výplata členovi obchodní korporace daňově neutrální. Toto ustanovení je možné použít již pro rok 2014.
Ohledně naložení s nepovinným rezervním fondem se také připouští varianta použití prostředků na jiné účely hrazené ze zisku (například na financování zaměstnaneckým benefitů).
2.3 Změny týkající se subjektů kolektivního investování
ZDP v novém § 17b zavádí termín „základní investiční fond“, který je vymezen pouze pro účely zákona a definuje množinu fondů, pro které bude dále platit současný daňový režim se sníženou daňovou sazbou 5 %. Základním investičním fondem je jen takový investiční fond, který splňuje podmínky tohoto ustanovení. Ostatní investiční fondy nemohou daňovou sazbu ve výši 5% použít a jsou zdaňovány stejným způsobem jako ostatní právnické osoby.
2.4 Dary jako odčitatelná položka od základu daně právnických osob
V novele zákona došlo k vypuštění dodatku v § 20 odst. 8 ZDP o zneužití daru ve prospěch dárce poskytnutím případného protiplnění. Důvodem vypuštění této části je skutečnost, že na danou situaci (stejně jako na ostatní podobné případy) se vztahuje obecný zákaz zneužití práva. Nedochází tedy k věcné změně, ale pouze k odstranění duplicity dvou zákazů.
2.5 Úprava předmětu daně u veřejně prospěšného poplatníka poskytujícího zdravotní služby
V § 18a odst. 5 písm. c) ZDP zákona je upřesněno, že poskytovatelem zdravotních služeb se rozumí veřejně prospěšný poplatník, který má oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona upravujícího zdravotní služby. Z uvedeného plyne, že ustanovení se nevztahuje na poskytovatele sociálních služeb, který provádí zdravotní služby pouze doplňkově a nepotřebuje oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Toto upřesnění je podstatné pro stanovení úzkého či širokého základu daně, dále pro (ne)možnost použití paušálních výdajů na dopravu apod. Dle přechodných ustanovení lze toto ustanovení použít již pro zdaňovací období započaté v roce 2014.
- Společná ustanovení zákona
3.1 Rozšíření základních definic a pojmů
Zákon o daních z příjmů pokračuje v trendu započatém v roce 2014 a to v definování některých základních pojmů pro účely celého zákona. K 1. 1. 2015 jsou základní pojmy rozšířeny o nová ustanovení § 21d až 21i ZDP.
3.2 Finanční leasing (§ 21d odst. 1 ZDP)
Úpravou základní definice došlo k těmto změnám:
- rozšíření předmětu i na nemovité věci (tedy i na pozemek a stavbu),
- možnost zkrácení minimální doby trvání finančního leasingu o 6 měsíců se nově vztahuje na majetek zařazený v odpisových skupinách 2 až 6, dochází tedy k rozšíření této možnosti pro skupiny 4, 5 a 6.
- dochází k jednoznačnému oddělení finančního leasingu od operativního nájmu (odlišná definice, podmínky daňové uznatelnosti, odpovědnost nájemce).
Původní tři podmínky uznatelnosti splátek finančního leasingu uvedené v § 24 odst. 4 ZDP byly v novele rozděleny mezi dvě ustanovení a to do:
- § 21d odst. 1 ZDP, kam byla přesunuta podmínka doby trvání a test na zůstatkovou cenu,
- § 24 odst. 4 ZDP, kde zůstala pouze povinnost zahrnutí předmětu leasingu po jeho ukončení do obchodního majetku poplatníka.
3.3 Nová definice vkladů do svěřenských fondů, fundací a ústavů (§ 21f ZDP)
Na vklad do svěřenského fondu je nově nahlíženo jako na vklad do obchodní korporace. Vyčlenění majetku tak nepodléhá dani, je pouze rozvahovou operací, neboť vklad není z pohledu svěřenského fondu výnosem. Z toho následně vyplývá, že na vklady nelze nahlížet jako na bezúplatné nabytí majetku, čímž je eliminován vliv restrikcí vztahujících se na nakládání s vloženým majetkem, konkrétně: § 27 písm. j), § 25 odst. 1 písm. i), § 25 odst. 1 písm. zp) a zq) ZDP.
Majetek vyčleněný do svěřenského fondu je možné daňově odpisovat (nebrání tomu ustanovení § 25 ani § 27) a to podle § 30 odst. 10 písm. b) ZDP, které se nově vztahuje na všechny typy vkladů a na přeměny u právních nástupců.
3.4 Minimální mzda (§ 21g ZDP)
Ve všech ustanoveních, kde se o minimální mzdě hovoří, platí, že:
- se jedná o minimální mzdu, která je účinná k prvnímu dni příslušného zdaňovacího období, a zároveň
- neupravená s ohledem na odpracovanou dobu a další okolnosti.
Minimální mzda k 1. 1. 2015 je stanovena na 9 200 Kč.
3.5 Vztah k účetním předpisům (§ 21h ZDP)
U poplatníka, který je účetní jednotkou, jsou příjmy jeho výnosy a výdaji jeho náklady podle účetních předpisů. Toto neplatí pro ty právnické osoby, které účtují v soustavě jednoduchého účetnictví. Tato definice platí v plném rozsahu celého zákona – i pro § 3 a 18 ZDP. Tím je opětovně zasáhnuto do § 23 odst. 1 ZDP, tj. do základní definice základu daně, kde je formálně vypuštěna vazba na výnosy, která je zahrnuta do § 21h ZDP. Ve výsledku se však nejedná o věcnou změnu.
- Novinky v modifikaci základu daně
4.1 Polhůtní závazky (§ 23 odst. 3 písm. a) bod 12 ZDP)
Zkracuje se doba, po jejímž uplynutí musí dlužník zvýšit základ daně o neuhrazené dluhy, které byly zachyceny v účetnictví a zahrnuty do nákladů v předchozích zdaňovacích obdobích na 30 měsíců. Pro závazky splatné do konce roku 2014 se použije původní ustanovení § 23 odst. 3 písm. a) bod 12 ZDP ve znění platném do konce roku 2014. Novinka se tak vztahuje až na závazky splatné počínaje 1. 1. 2015.
4.2 Úprava základu daně ve vztahu k účtování na jiný výsledek hospodaření minulých let
Dochází k upřesnění znění zákona tak, aby dopady do základu daně nastaly pouze tehdy, pokud dojde k účtování na účet jiného výsledku hospodaření minulých let v případě změny metody v podobě změny ocenění oběžných aktiv, nikoliv například v případě prvního účtování o odložené dani. Upraven bude základ daně směrem nahoru (§ 23 odst. 3 písm. a) bod 15 ZDP) i dolů (§ 23 odst. 3 písm. b) bod 6 ZDP) a to podle charakteru změny metody.
4.3 Změna znění jednoho ze základních daňových nástrojů úpravy základu daně (§ 23 odst. 4 písm. e) ZDP)
Dochází k rozšíření použitelnosti této známé a používané metody vyloučení výnosů ze základu daně, pokud přímo odpovídají daňově neúčinným nákladům a to v minulém, nově, počínaje 1. 1. 2015 i jsoucím období. Vyloučení výnosů je limitováno výši daňově neúčinných nákladů.
Příkladem může být tržba z prodeje věci, která sloužila současně hlavní i vedlejší činnosti veřejně prospěšného poplatníka. Tržba bude rozdělena na zdanitelnou část a část, která bude ze základu daně vyloučena do výše vzniklých nedaňových nákladů z titulu odpisů a zůstatkové ceny věci vztahující se k hlavní činnosti.
4.4 Upřesnění modifikace základu daně při porušení zásady obvyklých cen
Pro vyšší právní jistotu poplatníků je do § 23 odst. 3 písm. a) ZDP doplněn bod 19, ze kterého vyplývá, že následky porušení zásady obvyklých cen spočívají pouze ve zvýšení (nikoliv snížení) základu daně a to o částku rozdílu ceny sjednané a ceny obvyklé, pokud není tento rozdíl správci daně odpovídajícím způsobem doložen. Toto ustanovení se nepoužije pro tu část rozdílu, která byla mezi spojenými osobami následně vypořádána.
Znění § 23 odst. 7 ZDP je upraveno pouze formálně při zachování výjimek na výpůjčku, výprosu i úvěrové finanční nástroje podle podmínek platných do konce roku 2014.
4.5 Změny týkající se přeměn společností, vkladu podniku a výměny podílů .
Možnost převodu daňové ztráty v případech násobných fúzí či vkladu obchodních závodů se přesouvá i na poplatníka, který ji převzal od poplatníka, kterému byla daňová ztráta vyměřena. Tato možnost je zároveň doplněna do § 38na odst. 4 a 6 ZDP. Doplněním ustanovení § 23a a § 23c ZDP došlo k rozšíření možnosti aplikace uvedených ustanovení i na družstva. Dle přechodných ustanovení lze převzetí daňové ztráty u družstev podle § 23a odst. 5 písm. b) a § 23c odst. 8 písm. b) zákona provést poprvé u daňové ztráty vyměřené za zdaňovací období započaté v roce 2015.
- Daňově účinné a neúčinné náklady
5.1 Zánik práva stavby
V případě vypořádání hmotného majetku (stavby) při zániku práva stavby je daňová zůstatková cena stavby daňově účinná za stejných podmínek jako při prodeji či likvidaci stavby.
5.2 Ztráta z prodeje pozemku
Ustanovení § 24 odst. 2 písm. t) bod 5 ZDP stanoví, že při prodeji pozemku se ztrátou je ztráta vzniklá fyzické osobě daňově neúčinná. Toto se však nevztahuje na „tu část pozemku, která je stavbou“, byť právně se jedná stále o pozemek. Ztráta z prodeje stavby je tak i nadále daňově účinná. Toto ustanovení je možné uplatnit i pro rok 2014.
Pro jistotu uvedeme, že v případě právnických osob je ztráta z prodeje pozemku, i pozemku zastavěného stavbou i nadále daňově účinná, stejně jako tomu bylo i v roce 2014.
5.3 Odpis pohledávky
Mezi základní požadavky zákona pro uplatnění daňově účinného odpisu pohledávky, patří také skutečnost, že k pohledávce je možné tvořit zákonné opravné položky. To je pak vázáno na podmínky v § 2 odst. 2 zákona o rezervách, kde je stanovena podmínka zaúčtování vzniklé pohledávky do výnosů. Novinku přináší § 2 odst. 6 a 7 ZoR, který umožní tvorbu zákonné opravné položky i tehdy, pokud byla pohledávka zaúčtována v důsledku oprav chyb minulých let rozvahově proti jinému výsledku hospodaření minulých let a o její hodnotu byl zvýšen základ daně řádným či dodatečným daňovým přiznáním a dále v situaci, kdy pohledávka vznikla výsledkovým přeúčtováním, tj. snížením nákladů, které se staly součástí základu daně. Taková pohledávka pak současně splňuje základní podmínku v návětí ustanovení § 24 odst. 2 písm. y) ZDP. Toto rozšíření je možné uplatnit i pro rok 2014.
5.4 Obecné pravidlo daňově (ne)účinných nákladů § 24 odst. 2 písm. zc) ZDP
Jedná se o hojně užívaný nástroj, který za splnění zákonem stanovených podmínek „vytvoří“ z daňově neúčinného nákladu náklad daňově účinný. Novou podmínkou vzniku daňově účinného nákladu je, že původně daňově neúčinný náklad (nejen podle § 25 ZDP, ale i z dalších důvodů) bude přeúčtován jiné osobě, nebo je povinna tato jiná osoba náklady uhradit na základě závazku. V zákoně zůstává vazba na uznatelnost nákladu pouze do výše přeúčtovaného příjmu. Příjmy pak musí být zahrnuty v základu daně v období jsoucím či předcházejícím.
Zároveň (podle důvodové zprávy) platí pravidlo, že pokud je náklad podřízen tzv. „specielnímu režimu“, není možné použít obecné ustanovení § 24 odst. 2 písm. zc) ZDP. Jedná se například o náklady typu účetní rezervy, účetní opravné položky, nabývací ceny obchodních podílů, ztráta z převodu pohledávky, výdaje na spotřebované pohonné hmoty, pokud poplatník použil paušál na dopravu, oceňovací rozdíly k nabytému majetku či goodwill, náklady finančního leasingu.
5.5 Hodnota práva stavby v daňové evidenci
Právo stavby, které není hmotným majetkem (tj. „prázdné“, nematerializované) se v daňové evidenci časově rozlišuje podobně jako náklady na finanční leasing (§ 24 odst. 2 písm. zx) ZDP). Do výdajů je možné uplatnit poměrnou výši připadající ze sjednané doby zřízení práva stavby na příslušné zdaňovací období. Toto ustanovení je možné uplatnit i pro rok 2014, pokud si takovou možnost poplatník pro rok 2014 zvolí. V opačném případě je možné náklad na zřízení práva stavby v daňové evidenci zahrnout do daňově účinných nákladů jednorázově při jeho zaplacení.
5.6 Změny v daňovém odpisování
Velmi důležitá změna nastává v § 27 písm. j) ZDP, kde je z odpisování vyloučen hmotný majetek nabytý darováním, pokud tento dar nebyl při nabytí zdaněn (byl od daně osvobozen, nebo nebyl předmětem daně). Z množiny majetku, který není možné daňově odpisovat vypadává majetek nabytý dědictvím a odkazem za předpokladu, že dědicem či odkazovníkem je právnická osoba. Úprava je jednotná pro právnické i fyzické osoby, přičemž tuto změnu je možné uplatnit i pro rok 2014.
5.7 Upřesnění týkající se vstupní ceny majetku
Ve vztahu k nabytí jednotky se upřesňuje, že součástí vstupní ceny jednotky není ocenění té její části, která je pozemkem. Další upřesnění se týká daru účelově přijatého na pořízení hmotného odepisovatelného majetku nebo na jeho technické zhodnocení. V daném případě se snižuje o jeho hodnotu vstupní cena pro daňové odpisování a to bez ohledu na způsob jeho ocenění (pořizovací cenou, vlastními náklady apod.) a bez ohledu na způsob zaúčtování přijatého daru (§ 29 odst. 1 ZDP). Toto upřesnění účelově přijatých darů na technické zhodnocení hmotného majetku je možné uplatnit i pro rok 2014.
Vstupní cena hmotného majetku původního odpisovatele, která se použije u nabyvatele vkladu pro účely daňového odpisování se zvyšuje o částky, které se staly u nabyvatele součástí ocenění vkladem nabytého majetku jako náklady související s jeho pořízením podle účetních předpisů (§ 29 odst. 10 ZDP). Může se jednat například o daň z nabytí nemovitých věcí z převodu vlastnického práva vkladem, nebo o ostatní náklady související s nabytím vkladu u nabyvatele. I při takto změněné vstupní ceně nadále platí povinnost pokračování v odpisování dosavadního odpisovatele (§ 30 odst. 10 ZDP). Toto ustanovení je možné uplatnit i pro rok 2014.
5.8 Změny v přílohách zákona
Dochází k odstranění několika duplicit, kdy některé druhy majetku byly omylem v roce 2014 zařazeny do dvou odpisových skupin. Jednotky, které zahrnují nebytový prostor v domech, budovách a stavbách uvedených v 6. odpisové skupině, budou odpisovány v 6. odpisové skupině. Změnu v novelizovaných odpisových skupinách je možné použít již pro rok 2014, pro rok 2015 je změna povinná.
- Procesní ustanovení zákona
6.1 Pokuta za opožděné tvrzení daně (§ 38o ZDP)
Zákon s účinností od 1. 1. 2015 mění výši sankce fyzické osobě za pozdní podání daňového přiznání na daň z příjmů fyzických osob, pokud část jejího dílčího základu daně ze závislé činnosti, ze kterých plátce sráží zálohu na daň, je vyšší než 50% celkového základu daně. Pokuta za opožděné tvrzení daně se snižuje na desetinu původně vyměřené výše. Jedná se o nepřímé doplnění § 250 daňového řádu o koeficient ve výši 0,1, který se v dané situaci použije.
6.2 Zvláštní ustanovení o penále (§ 38p ZDP)
Zrušením původního znění § 38p ZDP se ruší limity uplatnění daňové ztráty a některých odčitatelných položek od základu daně v dodatečných daňových přiznáních. Tyto položky tak mohou být v dodatečných daňových přiznáních bez omezení volně uplatněny. Z dodatečného daňového přiznání i nadále není předepisováno penále, pouze případný úrok z prodlení.
Souběžně je připuštěno uplatnění v minulosti vyměřené, dosud nepoužité ztráty jako odčitatelné položky od základu daně (§ 34 ZDP) v průběhu daňové kontroly či odvolacího řízení za účelem snížení doměrku správce daně. Jedná se o aplikaci rozsudku NSS z 27. 2. 2014 čj. 0 Afs 41/2013 – 33. Pro účely výpočtu penále z doměrku správce daně se vychází z tzv. „fiktivního doměrku“, tedy z částky doměřené daně tak, jak by byla stanovena oproti poslední známé daňové povinnosti, pokud by nebyly v rámci postupu vedoucího k doměření daně z moci úřední dodatečně uplatněny odčitatelné položky podle § 34 ZDP (daňová ztráta, odpočet na podporu odborného vzdělávání a odpočet na na podporu vědy a výzkumu). Jedná se o specielní ustanovení k § 251 odst. 1 daňového řádu.
6.3 Oznámení o osvobozených příjmech fyzických osob (§ 38v ZDP)
Fyzické osoby jsou příjemci různých druhů úplatných (§ 4, 6 a 10 ZDP) či bezúplatných osvobozených příjmů (§ 4a, 6 a 10 ZDP), které se při splnění zákonných podmínek osvobození nezdaňují, ani neuvádí v daňovém přiznání. Novinkou, platnou poprvé za rok 2015, je povinnost podání „oznámení o osvobozených příjmech“. Toto oznámení se podává správci daně v případě, kdy poplatník daně z příjmů fyzických osob obdrží příjem, který:
- je od daně z příjmů osvobozen a zároveň
- je vyšší než 5 mil. Kč, přičemž hodnota příjmu se posuzuje jednotlivě.
Oznámení se podává ve lhůtě pro podání daňového přiznání (včetně možnosti prodloužení daňovým poradcem), přičemž tato lhůta platí i pro poplatníky nepodávající daňové přiznání. Na toto oznámení nebude vydán samostatný formulář, oznámení bude možné podat písemně, ústně do protokolu, nebo datovou schránkou). Povinné náležitosti oznámení jsou následující::
- výše příjmu
- okolnosti nabytí příjmu
- datum obdržení příjmu.
Zákon stanoví konkrétní postupy v případě nabytí příjmů do společného jmění manželů a v případě dědictví.
Neplnění této povinnosti stíhá sankce (§ 38w ZDP) ve výši:
0,1% z částky neoznámeného přijmu, pokud ji poplatník splní sice po lhůtě, ale sám bez výzvy,
10% z částky neoznámeného příjmu, pokud ji poplatník splní ve lhůtě výzvy k podání,
15% z částky neoznámeného příjmu, pokud ji poplatník nesplní ani v náhradní lhůtě.
Po uplynutí lhůty pro stanovení daně dotyčného zdaňovacího období (roku), již není možné uložit výše uvedenou pokutu.
- Novela zákona o rezervách
7.1 Podmínky tvorby zákonné opravné položky k pohledávkám
V § 2 odst. 6 a 7 ZoR je nově umožněno poplatníkům u pohledávek, které byly při jejich vzniku zaúčtovány podle právních předpisů upravujících účetnictví, tvořit zákonné opravné položky i u pohledávek, o kterých nebylo účtováno ve výnosech. Jedná se o pohledávky, o kterých bylo při jejich vzniku účtováno snížením zaúčtovaných nákladů (např. při výsledkově účtované přefakturaci) a dále o pohledávky, o kterých bylo účtováno v důsledku oprav chyb minulých období rozvahově, a které byly řádně zdaněny. Dle přechodných ustanovení lze použít toto ustanovení pro zdaňovací období započaté v roce 2014.
7.2 Opravné položky k pohledávkám za dlužníky v insolvenci
Dochází k upřesnění okamžiku, ke kterému se posuzuje propojenost věřitele a dlužníka jakožto skutečnosti, která vylučuje možnost tvorby zákonné opravné položky k takové pohledávce. Testuje se stav k okamžiku vzniku pohledávky, přičemž následné budoucí propojení věřitele a dlužníka není pro možnost tvorby zákonné opravné položky podstatné (§ 8 odst. 1 ZoR).
7.3 Opravné položky k nepromlčeným pohledávkám podle § 8a
Zákonnou opravnou položku ve výši 100% je možné tvořit po uplynutí 30 měsíců od splatnosti nepromlčené pohledávky. Tím se eliminuje splynutí okamžiku možnosti tvorby opravné položky s okamžikem promlčení pohledávky podle § 629 NOZ. Přechodná ustanovení ZoR stanoví:
- pro pohledávky splatné počínaje 1. 1. 2015 platí zkrácení lhůty na 30 měsíců v plném rozsahu,
- pro pohledávky splatné počínaje 1. 1. 2014 je možné uvedenou novelizaci platnou pro rok 2015 využít podle rozhodnutí poplatníka.
Novely DPH pro rok 2015
Zákon o dani z přidané hodnoty je novelizován trojicí zákonů s různými daty nabytí účinnosti:
- zákon č. 196/2014 Sb. o jednom správním místě, účinnost od 1. 1. 2015, ustanovení týkající se registrace do tohoto režimu jsou účinná od 1. 10. 2014
- zákon č. 262/2014 Sb. o zavedení druhé snížené sazby DPH, účinnost od 1. 1. 2015
- zákon č. 360/2014 Sb., kterým se mění zákon o DPH, účinnost od 1. 1. 2015, řada vybraných ustanovení od 1. 1. 2016
- Nařízení vlády č. 361/2014 Sb. o stanovení dodání zboží nebo poskytnutí služby pro použití režimu přenesení daňové povinnosti, účinnost od 1. 4. 2015 (tisková chyba ve Sbírce zákonů byla opravena v částce č. 3 Sbírky zákonů), s výjimkou přenesení daňové povinnosti u cukrové řepy, kde je nařízení vlády účinné od 1. 9. 2015
Zákon č. 196/2014 – zákon o jednom správním místě
(Mini one stop shop, neboli MOSS)
Účinnost: od 1. 1. 2015, paragrafy umožňující registraci již od 1. 10. 2014
Přehled a popis základních změn
Zásadní změnou je nové zvláštní pravidlo pro stanovení místa plnění u:
- telekomunikačních a vysílacích služeb,
- služeb rozhlasového a televizního vysílání a
- elektronicky poskytovaných služeb osobě nepovinné k dani.
Od 1. ledna 2015 dochází ke sjednocení pravidel a veškeré tyto služby se zdaňují ve státě příjemce služby bez ohledu na to, zda příjemce služby je v EU nebo ve třetí zemi, osoba povinná (§ 9 odst. 1) či nepovinná k dani (viz nové znění § 10i).
Osobou nepovinnou k dani jsou občané, kteří nevyvíjí ekonomickou činnost a dále organizace a instituce, které neuskutečňují ekonomickou činnost, tj. nepodnikají.
Dva zvláštní režimy
- Zvláštní režim mimo EU – jedná se o dosavadní zvláštní režim platný pro osoby povinné k dani ze třetích zemí poskytující elektronické služby osobám nepovinným k dani v EU (původní zvláštní režim v § 88). Dochází k jeho rozšíření o okruh telekomunikačních a vysílacích služeb
- Zvláštní režim EU – jedná se o nový režim, který se zavádí pro osoby povinné k dani, které jsou usazené v EU, ale ne v členském státě konečného zákazníka
Pro oba zvláštní režimy se zavádí do zákona o DPH společný pojem zvláštní režim jednoho správního místa.
Princip fungování
Princip tohoto dobrovolného zvláštního režimu spočívá v tom, že poskytovatel (uživatel) vybraných služeb plní své povinnosti k DPH (podává daňová přiznání a poukazuje platby k DPH) vzniklé v členských státech, ve kterých nemá sídlo ani provozovnu, prostřednictvím jednoho elektronického portálu vedeného v jednom členském státě, kde se k režimu registruje (tzv. státě identifikace), bez toho, aby se registroval pro účely DPH v jednotlivých členských státech, kde poskytuje uvedené služby. Tento stát identifikace získané informace a platby předává ostatním členským státům, ve kterých jsou služby poskytnuty, ale ve kterých tato osoba povinná k dani není usazená (tzv. státům spotřeby).
Rozšíření zvláštního režimu se nově dotkne osob povinných k dani, které poskytují telekomunikační služby, služby rozhlasového a televizního vysílání nebo elektronicky poskytované služby (vybrané služby) osobám nepovinným k dani v EU, a dobrovolně se k používání tohoto zvláštního režimu rozhodnou. Do konce roku 2014 se tyto služby zdaňovaly v místě sídla poskytovatele podle § 9 odst. 2. Tyto změny se rovněž dotknou správce daně ve státě identifikace a ve státě spotřeby.
Definice vybraných služeb (§ 10i)
Telekomunikační služba – služba spojená s přenosem, vysíláním nebo příjmem signálů, textových dokumentů, obrázků, zvuků nebo jakékoliv informace prostřednictví kabelu, rádia, optických nebo elektromagnetických systémů, včetně příslušného přenosu nebo stanovení práva využívat kapacitu pro tento přenos, vysílání nebo příjem nebo přístup k informačním sítím, přístup na internet.
Rozhlasové a televizní vysílání – služba sestávající ze zvukového nebo audiovizuálního obsahu, jako jsou rozhlasové nebo televizní pořady pro simultánní poslech nebo sledování na základě programové skladby poskytované veřejnosti prostřednictví komunikačních sítí poskytovatelem mediálních služeb pod jeho redakční odpovědností.
Elektronicky poskytovaná služba - služba poskytovaná prostřednictví veřejné datové sítě nebo elektronické sítě, s výjimkou pouze samotné komunikace prostřednictvím elektronické adresy a to zejména:
- hostitelství internetových stránek
- poskytnutí programového vybavení a jeho aktualizace
- poskytnutí obrázků, fotografií, textů nebo informací anebo zpřístupňování databází
- poskytnutí filmu, her, hudby, politických, kulturních, uměleckých, sportovních, vědeckých nebo zábavních pořadů nebo událostí, s výjimkou programů, které jsou službou rozhlasového a televizního vysílání, nebo
- poskytnutí služby výuky na dálku.
Za elektronicky poskytovanou službu se nepovažuje:
- zboží objednané elektronicky (ani objednávka, ani dodání zboží),
- tiskoviny (noviny, časopisy, knihy) ve fyzické podobě,
- hry, filmy, hudba na hmotných nosičích (CD,DVD),
- vstupenky na kulturní, sportovní, vzdělávací a podobné akce rezervované on-line,
- ubytování, pronájem, přeprava cestujících a podobné služby rezervované on-line.
Další informace jsou obsaženy v Nařízení Rady (EU) 1042/2013. Jedná se o nařízení závazné a přímo aplikovatelné ve všech členských státech.
Zákon č. 262/2014 Sb. – novely zákona o DPH – zavedení druhé snížené sazby DPH (10%)
Účinnost: od 1. 1. 2015
|
Kód nomenklatury celního sazebníku |
Název zboží |
|
0402, 0404, 1901, 2106 |
- Počáteční a pokračovací kojenecká výživa a potraviny pro malé děti. |
|
2843-2846, 2852, 3002, 3003, 3004, 3006 |
- Radiofarmaka, očkovací látky, léky, kontrastní prostředky pro rentgenová vyšetření, diagnostické reagencie určené k podávání pacientům, chemické antikoncepční přípravky na hormonálním základě - určené pro zdravotní a veterinární služby, prevenci nemocí a léčbu pro humánní a veterinární lékařské účely. |
|
4901, 4903, 4904 |
- Tištěné knihy, obrázkové knihy pro děti; hudebniny, tištěné nebo ručně psané, též vázané nebo ilustrované. |
|
|
Mimo zboží, kde reklama přesahuje 50 % plochy |
Touto novelou se také ruší jednotná sazba daně ve výši 17,5%, která měla nabýt účinnosti k 1. 1. 2016.
Příloha 3a ZDPH se rozšiřuje ještě zákonem č. 360/2014 Sb.
Do 10% sazby daně jsou zařazeny s účinností od 1. 1. 2015 také mlýnské výrobky a jejich směsi pro speciální bezlepkovou dietu (snížený obsah lepku a bez fenylaminu) pro osoby s celiakií a fenylketonurií.
Praktické dopady zavedení druhé snížené sazby DPH
- zdanitelná plnění uvedená v příloze č. 3a uskutečněná počínaje 1. 1. 2015 budou podléhat druhé snížené sazbě daně,
- vyúčtování záloh poskytnutých před 1. 1. 2015 budou podléhat standardnímu režimu § 37a ZDPH,
- vystavené opravné daňové doklady počínaje 1. 1. 2015 na plnění realizovaná před 1. 1. 2015 budou vystavovány v sazbě daně, ve které se původní plnění uskutečnilo (§ 42 odst. 4 ZDPH),
- ve formuláři daňového přiznání jsou zachovány dvě sazby – základní a snížená (pro první i druhou sazbu). Dochází k vydání nového vzoru daňového přiznání k DPH (19), kde se však mění jen formální údaje na straně 1.
Zákon č. 360/2014 Sb. o dani z přidané hodnoty
Účinnost: od 1. 1. 2015, vybraná ustanovení pak od 1. 1. 2016, definice obratu od 31. 12. 2014
- Část – ustanovení účinná od 1. 1. 2015
Změny v obratu pro účely DPH
- zrušení snížení limitu obratu pro povinnou registraci plátce DPH na 750 tis. Kč (nabytí účinnosti k 31. 12. 2014). Pro rok 2015 zůstává limit 1 mil. Kč za 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích měsíců, nedochází tedy ke změně hodnoty obratu (novela zákona 502/2012 Sb. s účinností od 31. 12. 2014),
- počínaje 1. 1. 2015 dochází ke obnovení zahrnutí plnění podle § 56a do obratu podle § 4a ZDPH
Na základě přechodných ustanovení se plnění podle § 56a zahrnuje do obratu až od měsíce ledna 2015 a následně, nikoliv za měsíce roku 2014.
Autorské honoráře ve vztahu k DPH
Podle § 5 odst. 2 ZDPH se za ekonomickou činnost považují i příjmy autorů z autorských honorářů a to bez ohledu na to, zda jsou či nejsou zdaňovány srážkovou daní.
Změny v daňových dokladech
Novinkou je vystavení daňového dokladu v případě prodeje obchodního majetku plátce v dražbě dražebníkem nebo orgánem veřejné moci namísto plátce (§ 28 odst. 3 ZDPH). Plátci je třeba tento doklad předat. Daňový doklad musí kromě obvyklých náležitostí obsahovat také sdělení, že se jedná o prodej prostřednictvím osoby určené k uskutečnění prodeje obchodního majetku plátce (§ 32a ZDPH)
Rozsah plnění je neopominutelnou náležitostí daňového dokladu (§ 29 odst. 3 písm. b) ZDPH).
Opravné daňové doklady
- opravný daňový doklad respektuje sazbu daně (a také kurs pro přepočet z cizí měny) platnou v den uskutečnění původního zdanitelného plnění nebo platnou k datu přijetí úplaty (§ 42 odst. 4 ZDPH)
- obecná tříletá lhůta na vystavení opravného daňového dokladu se počítá od uskutečnění zdanitelného plnění nebo od data přijetí úplaty, pokud se zdanitelné plnění ještě neuskutečnilo (§ 24 odst. 5 ZDPH),
- opravu základu daně a výše daně u dílčího plnění lze provést rovněž ve lhůtě 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém došlo k převzetí celkového díla, pokud bylo předáno a převzato po částech (§ 42 odst. 6 ZDPH).
Sazby daně u staveb pro bydlení
- sazby daně u staveb pro bydlení a sociální bydlení se nemění, dochází jen k formální úpravě obsahu § 48 a 49 ZDPH (§ 48 – definice staveb a přidělení sazby daně na opravy a TZ (tj. na zásahy do dokončené stavby, § 49 – dodání staveb, tj. jejich výstavba a převod),
- mezi stavby, které jsou příslušenstvím rodinného či bytového domu, se pro určení první snížené sazby daně u stavebních a montážních prací prováděných na nich (15%), nově řadí také plošné stavby. Nepatří tam však inženýrská síť která je ve vlastnictví jiné osoby, než vlastníka pozemku (§ 48 odst. 3 ZDPH). Za „příslušenství“ rodinného či bytového domu se považují stavby, které slouží k využití stavby bytového či rodinného domu a jsou zřízeny na pozemku, který tvoří funkční celek se stavbou bytového domu nebo rodinného domu (§ 48 odst. 2 písm. c) ZDPH).
- zavedení definice pojmu „pozemek tvořící funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemi“ jako pozemku sloužícího k provozu stavby, nebo k plnění jejich funkcí, nebo se jedná o pozemek spolu s touto stavbou využívaný. Touto stavbou využívanou či související s pozemkem však není inženýrská síť jiné osoby než vlastníka pozemku.
- změna ve výpočtu obytných prostor spočívá v tom, že se do obytného prostoru nově započítává také místnost, která je spolu s tímto obytným prostorem užívaná (dříve příslušenství bytu), pokud se nachází ve stejné stavbě jako obytný prostor, se kterým je užívána. Jedná se například o komoru, sklep nebo garáž umístěné mimo byt. Toto platí také pro byt pro sociální bydlení. Samotný pojem „obytný prostor“ je používán místo dosavadního pojmu „byt“, pojem „obytný prostor pro sociální bydlení“ nahrazuje původní pojem „byt pro sociální bydlení“.
- definice stavby bytového domu a rodinného domu zůstává beze změny, zrušena však byla definice místnosti a výměra podlahové plochy se nerovná součtu podlahové plochy všech místností, ale podlahové ploše celkem. . .
Sazby daně u dodání staveb
Podle novelizovaného § 49 se první snížená sazba daně (15%) uplatní v případě dodání:
- stavby pro sociální bydlení,
- pozemku, jehož součástí není jiná stavba, než stavba pro sociální bydlení,
- práva stavby, jehož součástí není jiná stavba, než stavba pro sociální bydlení,
- jednotky, která nezahrnuje jiný prostor než obytný prostor pro sociální bydlení.
Změna a rozšíření režimu přenesení daňové povinnosti (PDP)
Režim přenesení daňové povinnosti se bude počínaje 1. 1. 2015 uplatňovat podle ustanovení § 92a až 92i ZDP. Základní parametry režimu jsou uvedeny v § 92a, který je rozšířen o situaci, kdy k datu přijetí platby byl použit režim zdanitelného plnění a k datu uskutečnění zdanitelného plnění se již jedná o režim PDP. Režimu PDP pak podléhá pouze rozdíl obou částek (§ 92a odst. 7 ZDPH).
Novinkou je rozdělení režimu PDP na:
– trvalé použití režimu přenesení daňové povinnosti. I nadále do tohoto režimu patří dodání zlata, dodání zboží uvedeného v příloze č. 5 zákona (odpady) a stavebních a montážních prací v příloze č. 4 zákona a to zcela beze změny proti roku 2014: Emisní povolenky z trvalého režimu vypadávají a přesouvají se do režimu dočasného – zrušení dosavadního § 92d ZDPH. Počínaje 1. 1. 2016 se nově uplatní trvalý režim i v případě volby zdanění u dodání nemovité věci (§ 56 odst. 5 ZDPH a § 92d ZDPH ve znění pro rok 2016).
– dočasné použití režimu přenesení daňové povinnosti. Dočasný režim přenesení daňové povinnosti má dvě formy a to:
- dodání zboží nebo poskytnutí služby uvedených v „příloze č. 6“ (§ 92f ZDPH) a
- mechanismus rychlé reakce. (§ 92g ZDPH), který může být v platnosti pouze na základě potvrzení Evropské komise a to maximálně na dobu nepřesahující 9 měsíců.
V souvislosti s rozšířením režimu PDP vzniká také nové ustanovení § 92h a § 92i ZDPH, které umožní podávání žádostí o závazné posouzení na (ne)zahrnutí určité komodity do tohoto režimu.
Příloha č. 6
Obsahem přílohy č. 6 jsou emisní povolenky, mobilní telefony, laptopy, tablety, herní konzole, integrované obvody, obiloviny a technické plodiny včetně olejnatých semen a cukrové řepy, technické plodiny a surové nebo polozpracované kovy včetně drahých kovů, elektřina a plyn dodávané obchodníkům, telekomunikační služby. Stěžejní pro praktickou realizaci je pak Nařízení vlády č. 361/2014, které vybere komodity, na které se režim bude uplatňovat. Nabytí účinnosti různých částí tohoto nařízení je poněkud komplikované:
- od. 1. 1. 2015 se vztahuje na emisní povolenky a to bez omezení hodnoty,
- od. 1. 4. 2015 se vztahuje na níže uvedenou řadu dalších komodit,
- od. 1. 9. 2015 se vztahuje na dodání cukrové řepy.
- Část – ustanovení účinná od 1. 4. 2015
Nařízení vlády č. 361/2014 Sb.
Účinnost: 1. 1. 2015, vybraná ustanovení k 1. 4. 2015, vybrané ustanovení k 1. 9. 2014
Komodity, kterých se dočasný režim přenesení daňové povinnosti týká:
- povolenky na emise skleníkových plynů podle zákona upravujícího podmínky obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů – tato část je účinná již od 1. 1. 2015 a není omezena finančním ani množstevním limitem (§ 2 odst. 1 Nařízení).
- Vybrané zboží, pokud celková částka základu daně veškerého dodávaného vybraného zboží překračuje částku 100 000 Kč (§ 2 odst. 3 Nařízení). Vybraným zbožím se pro tyto účely rozumí:
- obiloviny a technické plodiny, včetně olejnatých semen a cukrové řepy, které nejsou běžně používány v nezměněném stavu ke konečné spotřebě, které jsou uvedeny pod kódy nomenklatury celního sazebníku 1005, 1201, 1205, 1206 00, 1207 50, 1207 91, 1209 10 00 nebo 1212 91,
- b) kovy včetně drahých kovů, které jsou uvedeny pod kódy nomenklatury celního sazebníku v kapitole 71 a třídě XV, s výjimkou zboží,
- které je uvedeno pod kódy nomenklatury celního sazebníku 7101 až 7105 a mnoho dalších kódů,
- kterým je odpad a šrot z hafnia podle v nařízení uvedených kódů v celním sazebníku,
- které je uvedeno pod kódy nomenklatury celního sazebníku 82 a 83,
- na které se vztahuje zvláštní režim přenesení daňové povinnosti podle § 90 a 92c zákona o dani z přidané hodnoty.
- mobilní telefony, které jsou uvedeny pod kódy nomenklatury celního sazebníku 8517 12 00 nebo 8517 18 00,
- integrované obvody, jako jsou mikroprocesory a centrální procesorové jednotky,uvedené pod kódem nomenklatury celního sazebníku 8542 31 a desky plošných spojů osazené těmito obvody, které jsou dodávány ve stavu před zabudováním do výrobků pro konečné uživatele
- přenosná zařízení pro automatizované zpracování dat, která jsou uvedena pod kódy nomenklatury celního sazebníku 8471 30 00 (tablety a laptopy),
- videoherní konzole, které jsou uvedeny pod kódy nomenklatury celního sazebníku 9504.
- Část – ustanovení účinná od 1. 1. 2016
Převod vybraných nemovitých věcí (§56)
Vybrané nemovité věci jsou:
- stavba pevně spojená se zemí,
- jednotka,
- inženýrská síť,
- pozemek, který tvoří funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí,
- podzemní stavba se samostatným účelovým určením,
- právo stavby, jehož součástí je stavba pevně spojená se zemí.
Převod pozemků
Pozemky stavební se převádějí v základní sazbě daně. Jedná se o pozemky, na kterých:
- a) má být zhotovena stavba pevně spojená se zemí a
- .který je nebo byl předmětem stavebních prací, nebo správních úkonů za účelem zhotovení této stavby, nebo,
- v jehož okolí jsou prováděny nebo byly provedeny stavební práce za účelem zhotovení této stavby, nebo
- b) pozemek může být podle stavebního povolení nebo udělení souhlasu s provedením ohlášené stavby podle stavebního zákona zhotovena stavba pevně spojená se zemí.
Pozemky, které nejsou stavebními pozemky, se dále dělí na:
- pozemky, které funkčně nesouvisí se stavbami pevně spojenými se zemí (osvobozeny od daně bez nároku na odpočet). Na tomto pozemku může být umístěna inženýrská síť ve vlastnictví jiné osoby, aniž by bylo dotčeno, že se jedná o pozemek funkčně nesouvisející se stavbou,
- pozemky, které funkčně souvisejí se stavbami pevně spojenými se zemí (převádějí se v režimu staveb, které s nimi souvisí).
Převod staveb je osvobozen od daně po uplynutí 5 let (u staveb pořízených do konce roku 2012 do 3 let):
- od vydání prvního kolaudačního souhlasu nebo kolaudačního souhlasu po podstatné změně dokončené stavby, jednotky nebo inženýrské sítě, nebo
- ode dne, kdy mohlo být započato užívání stavby, jednotky nebo inženýrské sítě podle stavebního zákona v souladu
1.s prvním oznámením o záměru započít s jejich užíváním,
2.se souhlasem stavebního úřadu, byly-li odstraněny nedostatky, pro které stavební úřad zakázal jejich užívání, nebo
3.s oznámením o záměru započít s užíváním nebo oznámením změny v užívání po podstatné změně dokončené stavby, jednotky nebo inženýrské sítě.
Plátce se může rozhodnout, že se u dodání pozemku (mimo stavebního) a u dodání vybrané nemovité věci po uplynutí 5 leté (3 leté) lhůty uplatňuje daň. Pokud je příjemce plnění plátcem, lze tak učinit pouze po jeho předchozím souhlasu a pak je uplatněn režim přenesení daňové povinnosti (§ 56 odst. 5 a § 92d ZDPH).
Kontrolní hlášení (§ 101c až 101i ZDPH)
- obsahem jsou realizovaná zdanitelná plnění v tuzemsku a přijatá zdanitelná plnění v tuzemsku a další údaje, jejichž rozsah stanoví MF svým rozhodnutím (předběžně se bude jednat o soupis daňových dokladů s uvedením DIČ, základu daně, DPH a DUZP). Kontrolní hlášení nepodává identifikovaná osoba a osoba nepovinná k dani. Plátce hlášení nepodává v těchto případech:
- plátce uskuteční jen plnění od daně osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně na vstupu, nebo s nárokem na odpočet daně na vstupu,
- plátce neuskuteční žádné zdanitelné plnění a nepořídí zboží z jiného členského státu.
- časový posun uváděných údajů nebude možný, proto je zaveden institut opravných (podávaných před uplynutím řádné lhůty) a následných kontrolních hlášení (§ 101f ZDPH) podávaných do 5 dnů od dne zjištění nesprávných nebo neúplných údajů,
- formální změny jsou následující:
- dojde ke zrušení samostatné evidence v režimu přenesení daňové povinnosti a oznamování jejího obsahu správci daně, neboť se toto stane součástí kontrolního hlášení,
- dojde také ke změně evidence pro daňové účely (§ 100 ZDPH) ve vztahu k tvorbě kontrolního hlášení,
- forma povinně elektronická pro všechny plátce.
- lhůta předložení kontrolního hlášení je stanovena pro právnické osoby do 25 dnů od skončení kalendářního měsíce, u fyzické osoby pak v termínu pro podání daňového přiznání (§ 101e ZDPH). Obě lhůty jsou bez liberace a bez možnosti jakéhokoliv prodloužení,
Porušení povinností souvisejících s kontrolním hlášením bude spojeno s tímto postupem:
Pokud kontrolní hlášení nebude podáno ve stanovené lhůtě, správce daně daňový subjekt vyzve k jeho podání v náhradní lhůt do 5 dnů od oznámení této výzvy, stejná výzva se uplatní v případě pochybností o správnosti a úplnosti uvedených údajů. Výzva bude zasílána pouze elektronicky do datové schránky nebo mailem, pokud daňový subjekt nemá datovou schránku zřízenou.
Sankce vyplývající z nesprávného postupu
- a) 1 000 Kč, pokud hlášení je podáno dodatečně bez výzvy,
- b) 10 000 Kč, pokud je hlášení podáno v náhradní lhůtě poté, co k tomu byl správcem daně vyzván,
- c) 30 000 Kč, pokud hlášení není podáno na základě výzvy ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení, nebo
d)50 000 Kč, pokud hlášení není podáno ani v náhradní lhůtě.
- d) při závažném ztížení správy daně až 500 tis. Kč
Elektronická komunikace se správcem daně v oblasti DPH
Počínaje 1. 1. 2016 dochází k zavedení povinnosti podávání daňových podání k DPH elektronickou formou všemi plátci DPH bez výjimky.
Novela Vyhlášky 500/2002 Sb. k zákonu o účetnictví pro podnikatele
Vyhláška č. 293/2014 Sb.
Účinnost: 1. 1. 2015
Na základě nového znění § 47 odst. 3 vyhlášky se stanoví oddělený způsob vykazování a účtování práva stavby od stavby, která je z právního pohledu součástí práva stavby. Stejným způsobem – tedy odděleně, probíhá také odpisování stavby a práva stavby. Je-li při nabytí práva stavby oceněného jednou částkou jeho součástí stavba vyhovující právu stavby zřízená jinou účetní jednotkou nebo osobou, rozdělení ocenění práva stavby na část odpovídající stavbě a právu stavby se provede při respektování principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení obou částí práva stavby.
Budou tak existovat z účetního pohledu dva „majetky“ – právo stavby a stavba. Tato novinka může být na základě přechodných ustanovení aplikována i pro účetní období roku 2014.
Správa daní s účinností od 1. 1. 2015
Zákon 267/2014 Sb.
Účinnost: od 1. 1. 2015
Novinky v ukládání sankcí
Pořádková pokuta (§ 247 DŘ)
- může být uložena až do výše 500 tis. Kč a to v případě, kdy daňový subjekt ztěžuje a maří správu daní závažným způsobem. Tuto pokutu lze ukládat i opakovaně, pokud uložení pokuty nevedlo k nápravě a nežádoucí stav trvá.
Pokuta za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy (§ 247a DŘ)
- jedná se o pokutu až do výše 500 tis. Kč, kterou správce daně může uložit tomu, kdo:
- a) neplní registrační, ohlašovací nebo jinou oznamovací povinnost stanovenou zákonem nebo správcem daně, nebo
- b) nesplní záznamní nebo jinou evidenční povinnost stanovenou daňovým zákonem nebo správcem daně
- specielně bude ukládána pokuta ve výši 2 000 Kč za nerespektování elektronické formy podání, pokud je ze zákona povinné podání učinit elektronicky (splatná do 15 dnů). Správce daně pokutu tohoto druhu uložit musí a není možné žádat o její prominutí. V případě zásadního ztěžování správy daní se pokuta zvyšuje na 50 tis. Kč.
Pokuty za neplnění nepeněžních povinností a pořádkové pokuty je možné platit na místě v případě, že nepřevyšují 5 tis. Kč.
Změny ve prospěch daňových subjektů
Úrok z daňového odpočtu (§ 254a DŘ)
- pokud postup vedoucí k odstranění pochybností vztahující se k řádnému nebo dodatečnému daňovému tvrzení, ze kterého má vzniknout daňový odpočet, trvá déle než 5 měsíců, náleží daňovému subjektu úrok z daňového odpočtu ve výši repo sazby (stanovené k prvnímu dni kalendářního pololetí) zvýšené o jeden procentní bod.
- úrok předepíše správce daně do 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí o stanovení daňového odpočtu.
- u již běžících řízení se pětiměsíční lhůta začíná počítat od 1. 1. 2015.
Prominutí penále (§ 259a DŘ)
- je možné opětovně podávat žádosti o prominutí penále, pokud byla uhrazena daň, se kterou penále souvisí,
- na základě žádosti je možné prominout až 75% penále
- žádost je možné podat do 3 měsíců od právní moci dodatečného platebního výměru, kterým bylo rozhodnuto o povinnosti uhradit penále (lhůta neběží trvání řízení o povolení posečkání s placením daně ani po dobu povoleného posečkání úhrady daně).
Žádat o prominutí penále je možné v případě penále vzniklého po 1. 1. 2015.
Prominutí úroku z prodlení a úroku z posečkané částky (§ 259b DŘ)
- nahrazuje zrušený § 157 odst. 7 DŘ, dochází k přesunutí možnosti prominutí do § 259b za podmínky, že byla uhrazena daň, v důsledku jejíhož neuhrazení úrok vznikl,
- stejná možnost požádání o prominutí se vztahuje na úrok z prodlení, pokud k prodlení s úhradou daně došlo z důvodu, který lze s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit, přičemž správce daně přihlédne k ekonomické a sociální situaci daňového subjektu a také četnost porušování povinností daňového subjektu. Je možné žádat o prominutí až 100% vyměřené částky.
Žádat o prominutí úroku z prodlení nebo úroku z posečkané částky lze pouze v případě úroku vzniklého od 1. 1. 2015.
Specielní ustanovení k prominutí příslušenství daně (§ 259c DŘ)
Prominutí daně nebo jejího příslušenství není možné, pokud daňový subjekt, nebo osoba, která je členem statutárního orgánu , v posledních třech letech závažným způsobem porušili daňové nebo účetní právní předpisy.
Pokud k takovému porušení dojde v případě právnické osoby, hledí se na osobu, která byla v době tohoto porušení členem statutárního orgánu, jako by dané předpisy také porušila.
Správní poplatky
Žádost o prominutí příslušenství daně podléhá správnímu poplatku ve výši 1000 Kč, pokud je žádáno o prominutí částky vyšší než trojnásobek sazby poplatku. Pokud tedy daňový subjekt žádá o prominutí částky 3001 Kč a více, podléhá jeho žádost správnímu poplatku, žádost o prominutí částky 3000 Kč a méně nepodléhá správnímu poplatku.
Změny daňového řádu – elektronická komunikace
Účinnost: 1. 1. 2015, zákon 458/2011 Sb.
Na základě § 72 odst. 4 Daňového řádu se počínaje 1. 1. 2015
S účinností od 1. ledna 2015 bude platit, že má-li daňový subjekt nebo jeho zástupce zpřístupněnu datovou schránku nebo má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen podání přihlášky k registraci, oznámení o změně registračních údajů, řádného daňového přiznání a dodatečného daňového přiznání, hlášení a vyúčtování, učinit pouze elektronicky - datovou zprávou. Jedná se o tak zvaná „formulářová podání“.
Tato datová zpráva musí být ve správcem daně stanoveném formátu a struktuře a musí být odeslaná nejlépe prostřednictvím aplikace Elektronická podání pro finanční správu (dostupné na internetových stránkách finanční správy), a to s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky nebo podepsaná uznávaným elektronickým podpisem. Další možností je odeslání prostřednictvím datové schránky. Všechny tyto způsoby jsou přípustné.
Za nedodržení povinné elektronické formy u výše uvedených podání, uloží správce daně pokutu ve výši 2000 Kč. Pokud daňový subjekt nesplněním povinnosti učinit podání elektronicky závažně ztěžuje správu daní, může mu správce daně uložit pokutu až do 50 000 Kč.
Ostatní změny v daňovém řádu
- proti rozhodnutí o delegaci a atrakci (§ 19 DŘ) nelze uplatnit opravné prostředky,
- vadou podání i je jeho existence v jiné nežli elektronické formě, pokud se nejedná o situaci, kdy správce daně předem tuto skutečnost zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup
- lhůta pro stanovení daně neběží také v případě trestního stíhání pro daňový trestný čin související s touto daní,
- formálně se ruší možnost podání žádosti o prominutí úroku z prodlení v souvislosti se splátkováním či posečkáním daně v § 157 odst. 7, neboť je toto nahrazeno novým § 259b DŘ
- v souvislosti s úmrtím poplatníka na dědice přechází společná daňová povinnost zůstavitele. Daňové dluhy z ní vzešlé hradí dědicové společně a nerozdílně. Tuto společnou daňovou povinnost spravuje správce daně , který byl příslušný zůstaviteli v den „daňové smrti“ zůstavitele.
- při správě daní v téže věci může jménem právnické osoby jednat pouze jedna fyzická osoba a to i tehdy, pokud ze soukromoprávní úpravy vyplývá povinné společné jednání více členů statutárního orgánu. Jednat jménem právnické osoby pro účely správy daní nově může jakýkoliv člen statutárního orgánu.
Další související předpisy
Nařízení vlády č. 204/2014 Sb. o zvýšení minimální mzdy na částku 9 200 Kč
Účinnost: 1. 1. 2015
Tímto dojde také k „posunutí“ limitů v dani z příjmů a povinném pojištění pro rok 2015:
- 36 násobek minimální mzdy ve výši 331 200 Kč se stává ročním limitem pro výši starobního důchodu, při jehož překročení je nutné rozdíl zdanit jako příjem podle § 10 ZDP,
- minimální záloha na pojistné na důchodové pojištění OSVČ s hlavní činností pro rok 2015 činí 1 943 Kč
- minimální záloha na pojistné na zdravotní pojištění pro OSVČ pro rok 2015 činí 1 797 Kč
- výše příjmů (snížené o výdaje) zakládající pro OSVČ s vedlejší činností účast na důchodovém pojištění pro rok 2015 činí 63 865 Kč (pro rok 2014 pak 62 261 Kč).
ČSSZ a elektronická komunikace
Od ledna 2015 přes novelu ZDP (267/2014) ruší ČSSZ povinnou elektronickou komunikaci mezi úřadem a zaměstnavateli, OSVČ a lékaři a zůstává na dobrovolné bázi, která bude i nadále fungovat. Elektronická komunikace i nadále bude dobrovolně probíhat přes datové schránky a dále i bez použití datové schránky s uznávaným elektronickým podpisem.
Zákon 261/2014 Sb. o finančních trzích, který novelizuje zákon o omezení plateb v hotovosti
Změnou je omezení limitu plateb v hotovosti z původních 350 000 Kč na 270 000 Kč, čímž také klesá limit dvojnásobku pro kontrolu plateb na registrované účty z titulu ručení za daň z hlediska DPH na 540 000 Kč. Novela platí od následujícího měsíce po jejím vyhlášení ve Sbírce zákonů (dnem 19. 11. 2014), tj. od 1. 12. 2014.
V této souvislosti je třeba vzít na vědomí, že se omezení plateb v hotovosti omezuje na širší okruh převodů v hotovosti, nejen na úhradu závazků, jako doposud. Nově se limit vztahuje také na případy darování, půjček a dalších smluv reálné povahy, u nichž vzniká závazek až při poskytnutí plnění. Zákaz se vztahuje, stejně jako doposud, nejen na poskytování, ale i na přijímání plateb pod sankcí pro obě zúčastněné strany.
Vyhláška č. 242/2014 - zahraniční stravné zaměstnanců
Účinnost: od 1. 1. 2015
Vyhláška č. 328/2014 Sb. měnící tuzemské stravné zaměstnanců
Účinnost: 1. 1. 2015
Sazba základní náhrady za používání silničních motorových vozidel
Sazba základní náhrady za 1 km jízdy podle § 157 odst. 4 zákoníku práce činí nejméně u
- - jednostopých vozidel a tříkolek 1,00 Kč,
- - osobních silničních motorových vozidel 3,70 Kč.
Stravné
Za každý kalendářní den pracovní cesty přísluší zaměstnanci stravné podle § 163 odst. 1 zákoníku práce nejméně ve výši
- 69 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,
- 104 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,
- 163 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.
Za každý kalendářní den pracovní cesty přísluší zaměstnanci stravné podle § 176 odst. 1 zákoníku práce ve výši
- 69 Kč až 82 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,
- 104 Kč až 125 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,
- 163 Kč až 195 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.
Průměrná cena pohonných hmot
Výše průměrné ceny za 1 litr pohonné hmoty podle § 158 odst. 3 věty třetí zákoníku práce činí
- 35,90 Kč u benzinu automobilového 95 oktanů,
- 38,30 Kč u benzinu automobilového 98 oktanů,
- 36,10 Kč u motorové nafty.
311/2014 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2014 pro účely zákona o zaměstnanosti
Průměrná mzda v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2014 činí 25 179 Kč. Tato hodnota bude využita pro výpočet povinného odvodu za porušení povinného počtu zaměstnanců se změněnou pracovní schopností (ve výši 2,5 násobku výše uvedené částky).
Ing. Ivana Pilařová