Daň z přidané hodnoty - režim PDP; kontrolní hlášení

Daň z přidané hodnoty

Režim přenesení daňové povinnosti v DPH

Nařízením vlády č. 155/2015 Sb. z 15. 6. 2015 se mění nařízení vlády č. 361/2014 Sb. o režimu přenesení daňové povinnosti (vyšlo ve Sbírce zákonů 29. 6. 2015)

Přestože se text Nařízení zkrátil (zjednodušil), ve výsledku došlo k rozšíření tohoto režimu o další vybrané plodiny – tedy všechny, které spadají do nomenklatury celního sazebníku do kapitoly 10 nebo kapitoly 12.

V této souvislosti vydalo GFŘ také „novelizaci“ Informace GFŘ k aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti na vybraná plnění v letech 2015 a 2016 (z 17. 7. 2015).

Technickou plodinou je pro účely aplikace režimu přenesení daňové povinnosti plodina, kterou není možné běžně bez dalších prav použit ke konečné spotřebě. Rozhodující je přitom znění kódů nomenklatury celního sazebníku z Nařízení vlády.

Základní myšlenky Informace:

- rozsah komodit v režimu PDP

- právní fikce na režim PDP při dohodě dodavatele a odběratele

- závazné posouzení

- posuzování limitu (akcent na posuzování limitu za daňový doklad s upozorněním na obcházení účelu zákona více doklady na jedno plnění)

- zálohy v PDP včetně záloh placených před zavedením PDP na danou komoditu

- opravné daňové doklady

- bonusy na komodity v režimu PDP i ostatní komodity

GFŘ vydalo také soubor nejčastěji pokládaných otázek a odpovědí

- pokud je hlavní plnění v režimu PDP, patří do tohoto režimu také vedlejší výdaje, které jsou účtovány osobě, pro kterou je uskutečňováno zdanitelné plnění, při jeho uskutečnění (§ 36 odst. 3 písm. c) ZDPH). Za vedlejší výdaje se přitom považují zejména náklady na balení, přepravu, pojištění a provize.

- přestože celková objednávka na vybrané zboží je nad limit 100 tis. Kč, pokud jsou jednotlivé dílčí dodávky pod tento limit, PDP nebude použito. Nezáleží na hodnotě objednávky, ale na hodnotě realizované dodávky.

- pokud je realizováno několik dodávek stejného vybraného zboží ve stejný den na různé provozovny jednoho odběratele, hodnotí se limit za každou samostatnou dodávku, nikoliv za součet všech dodávek za den.

- v případě dodávky vybraného zboží v cizí měně je rozhodující přepočet na Kč den uskutečnění zdanitelného plnění a použit je kurs takový, který používá dodavatel plnění. Poté se vyhodnotí limit na vybrané druhy zboží a dojde k (ne)použití režimu PDP

- pokud dodávka obsahuje vybrané zboží nad limit i jiné zboží v libovolné hodnotě, je možné na toto plnění vystavit jeden doklad, kde budou uvedeny dva režimy, nebo pak dva doklady na samostatné režimy.

- měrnou jednotkou u dodávek vybraných kovů jsou kilogramy, pokud dodavatel uvádí měrnou jednotku metry, je třeba dohodnout přepočítací koeficient, aby dodavatel i odběratel uváděli stejné počty kilogramů,

- pokud je dodávka učiněna v režimu PDP a je následně poskytnuto skonto, není možné do výpisu z evidence pro daňové účely uvádět žádné kilogramy, protože se žádné nové plnění neuskutečnilo. Do údaje „množství“ bude uvedena nula.

- smluvně není možné ošetřit, aby i zjevně podlimitní plnění vybraného zboží bylo realizováno v režimu PDP,

- opakovaná plnění (stejným zbožím opakovaně, průběžně) se budou za účelem zjištění limitu sčítat, opakovaná plnění se podle zákona považují za jedno plnění (§ 21 odst. 9 ZDPH),

Kontrolní hlášení od 1. 1. 2016 – první vzor

Osoby povinné podat kontrolní hlášení:

Povinnost podat KH má krom plátce také:

- skupina (zastupující člen skupiny)

- osoby podnikající podle smlouvy o společnosti (určený společník), nebo i členové společnosti pokud uskutečňují plnění i mimo společnost,

- insolvenční správce za plátce v insolvenci

Naopak nemají povinnost podat KH osoby, které:

- nejsou plátci, nebo

- jsou identifikované osoby, nebo

- jsou plátci, kteří neuskutečnili ani nepřijali žádné výše uvedené plnění za sledované období (měsíc u právnických osob, zdaňovací období u fyzických osob)

Druhy KH

- řádné - povinnost podat do 25. dne po skončení období (bez liberační lhůty, kterou známe u DP)

- opravné – podané jako „další“ do výše uvedené lhůty (plátce znovu uvede všechny údaje s promítnutím opravy)

- následné – do 5 pracovních dnů po zjištění nesprávných nebo neúplných údajů (plátce znovu uvede všechny údaje s promítnutím oprav, nejedná se o „rozdílové“ podání)

Do KH se povinně uvádí e mailová adresa pro všechny, kteří nemají zpřístupněnu datovou schránku

Části formuláře

Výkaz kontrolního hlášení se bude sestávat ze tří částí:

A – plnění, u kterých je plátce povinen přiznat daň („výstupy“)

A1 – realizovaná plnění v režimu PDP, kde je daň povinen přiznat příjemce plnění (ř. 25), jedná se o doklady vystavené dodavatelem - vydané doklady bez DPH na výstupu (nevyplňuje se již příloha k DP na režim PDP, tyto přílohy jsou nahrazeny v plném rozsahu KH)

- vykazujeme k datu uskutečnění plnění tyto detaily: DIČ odběratele, číslo dokladu, DUZP (ne ze záloh) ve formě DD.MM.RRRR, základ daně, kód předmětu plnění (platí zásada jeden řádek = jeden doklad, s výjimkou různých druhů plnění, pak je vyplněno více řádků pro více kódů plnění)

A2 – přijatá plnění (od osob neusazených v tuzemsku), u kterých je příjemce povinen přiznat daň (ř. 3, 4, 5, 6, 9, 12, 13) – přijaté doklady bez DPH

- vykazujeme tyto detaily: DIČ dodavatele z JČS, číslo dokladu, datum povinnosti přiznat daň (DD.MM.RRRR), základ daně a DPH v jednotlivých sazbách daně.

Datum povinnosti přiznat daň je:

- u pořízení zboží z JČS datum vystavení daňového dokladu bez ohledu na to, zda je či není doklad k dispozici (pokud doklad nedojde do 25. dne měsíce následujícího, vzniká daňová povinnost právě k tomuto dní a uvádí se plnění bez čísla dokladu), následné odchylky při skutečném dojití dokladu se vykazují do řádného kontrolního hlášení k datu vystavení dokladu (tedy nikoliv k datu jeho dojití),

- u služeb k DUZP nebo vystavení dokladu, co nastane dříve (i zde je možné uvést bez dokladu, stejně jako u pořízení zboží a následně řešit odchylky). Číslo později obdrženého dokladu se neuvádí

- vždy primárně k datu přijetí platby příjemcem v případě, že bude záloha poskytnuta dříve než výše uvedená data vzniku daňové povinnosti

A3 – uskutečněná plnění v režimu investičního zlata (ř. 26 – část)

- vykazujeme tyto detaily: DIČ odběratele nebo jeho identifikaci (u neplátce), číslo dokladu, datum uskutečnění osvobozeného plnění (DD.MM.RRRR), hodnotu osvobozeného plnění

A4 – realizovaná zdanitelná plnění s povinností přiznat daň dodavatelem (ř. 1 a 2) – vydané doklady s daní na výstupu (řádné, nikoliv zjednodušené)

Budou zde uvedeny doklady:

- pro plátce i pro neplátce, kteří jsou osobami povinnými k dani,

- doklady o použití,

- ODD podle § 44 (uvádíme jen DPH, nikoliv základ daně)

- zvláštní režim pro cestovní službu (režim 1)

- zvláštní režim pro použité zboží (režim 2)

- plnění vykazujeme k datu vzniku povinnost přiznat daň tyto detaily: DIČ odběratele, číslo dokladu, DUZP nebo přijetí platby (DD.MM.RRRR), základ daně a DPH v jednotlivých sazbách, označení zvláštního režimu, označení ODD podle § 44 (X),

A5 - realizovaná zdanitelná plnění s povinností přiznat daň dodavatelem, na která byly vystaveny zjednodušené daňové doklady, nebo byla realizována plnění bez povinnosti vystavit daňový doklad (neplátcům) (ř. 1 a 2) – vydané doklady s daní na výstupu

Vykazujeme k datu povinnosti přiznat daň tyto detaily: souhrn základu daně a DPH v jednotlivých sazbách, neuvádí se DIČ ani čísla dokladů

B – přijatá plnění s místem plnění v tuzemsku („vstupy“)

B1 – přijatá zdanitelná plnění, u kterých je povinen přiznat daň příjemce (ř. 10 a 11)

- vykazujeme k datu uskuteční plnění tyto detaily: DIČ dodavatele, číslo dokladu, DUZP (ne ze záloh) (DD.MM.RRRR), základ daně, kód předmětu plnění (platí zásada jeden řádek = jeden doklad, s výjimkou různých druhů plnění, pak je více řádků pro více kódů)

B2 – přijatá zdanitelná plnění, u kterých příjemce uplatňuje nárok na odpočet daně na vstupu - přijaté řádné i zjednodušené doklady s DIČ odběratele (ř. 40 a 41, NE odpočet z řádků 43 a 44 – tj, odpočet z PDP, z intrakomunitárního pořízení zboží a služeb)

Doklady uvádíme k datu, kdy vznikla povinnost přiznat daň dodavatelem, odběratel obdržel daňový doklad a uplatňuje si z tohoto dokladu nárok na odpočet daně na vstupu v daňovém přiznání (z běžných dokladů a zjednodušených s uvedeným DIČ odběratele). Časově nárok na odpočet v KH odpovídá časovému uplatnění odpočtu v DP.

- vykazujeme tyto detaily: DIČ dodavatele, číslo dokladu, DUZP nebo přijetí platby (DD.MM,RRRR), základ daně a DPH v jednotlivých sazbách

-v případě kráceného nároku vykazujeme plné hodnoty základu daně i daně,

-v případě poměrného nároku vykazujeme poměrné krácený základ daně i DPH poměrným koeficientem (označujeme sloupec „použit poměr“ ANO/NE),

- u přijatých ODD podle § 44 označujeme jako dlužníci poslední sloupec (X) a uvádíme pouze daň

B3 – přijatá zdanitelná plnění, u kterých příjemce uplatňuje nárok na odpočet daně na vstupu - přijaté zjednodušené doklady (ř. 40 a 41)

Vykazujeme k datu povinnosti přiznat daň tyto detaily: souhrn základu daně a DPH v jednotlivých sazbách, neuvádí se DIČ ani čísla dokladů.

C – kontrolní mechanismy návaznosti na jednotlivé řádky daňového přiznání k DPH

Části KH           =          Řádky DP

A1                    =          25

A2                    =          3, 4, 5, 6, 9, 12 a 13

A4 a A5            =          1 a 2

B1                    =´         10 a 11

B2 a B3            =          40 a 41

U měsíčních plátců právnických i fyzických osob se jedná o návaznosti dodržované každý měsíc.

U čtvrtletních plátců – fyzických osob se KH i DP sestavuje čtvrtletně a návaznosti se řeší čtvrtletně.

U čtvrtletních plátců právnických osob se sčítají tři hodnoty ze tří měsíčních KH a rovnají se řádkům čtvrtletního daňového přiznání.